Rusko, mobilizace

Ilja Jašin o chystané druhé vlně mobilizace

– překlad bez dodatků a úprav –

Zdroj: FB Ilji Jašina

Ruskem prostupuje strach z nové vlny mobilizace – cítím to i za mřížemi. V celách vyšetřovací vazby zaznívají hádky o tom, zda budou právníci posláni do války. Žalářníci si šeptají o kamarádech a spolužácích, kteří zemřeli v bitvě. Ve „stolypinském vlaku“ mi strážný ukázal rodinnou fotografii a vysvětlil, že nemůže na frontu, protože má doma tři děti a starou matku. Přesvědčoval mě, že je na mně osobně, jestli ho pošlou bojovat nebo ne.

Už před udmutrijským obdobím jsem upozorňoval na jednu zákonitost. Čím loajálněji a tišeji se obyvatelstvo určitého regionu v posledních letech chovalo, tím barbarštěji tam na podzim probíhala mobilizace. Do války byly odvedeny celé vesnice; muže chytali v MHD, zkroutili jim ruce za záda; často je během jednoho dne poslali rovnou do kasáren.

V Moskvě, která se tradičně vyznačuje poměrně vysokou protestní aktivitou, se to samozřejmě dělo také. Pokud však v „loajálních“ regionech byla zvůle normou, pak v hlavním městě šlo spíše o ojedinělé epizody a Sobjanin si pospíšil, aby ukončil mobilizaci jako první.

Že by byl starosta Moskvy opravdu takový humanista a demokrat? To tak asi úplně nebude. Sobjanin si je pouze dobře vědom toho, že když se Moskvané náležitě naštvou, mohou vyjít do ulic a způsobit problémy. Vedení města se proto od 24. února snaží sedět na dvou židlích – je třeba vyhovět Putinovi, ale zároveň příliš nenaštvat obyvatele. Naopak v regionech, kde občané prostě sedí na židli, úředníci jemnůstky neřeší. Muže do vojenských středisek zkrátka dokopou.

Nechápejte mě špatně. Nesnažím se říct, že někde jsou lidé lepší a jinde horší. Myslím si jen, že by se člověk neměl bát odmítnout svévoli. Čím aktivněji vzdorujete, tím větší máte šanci nejen ochránit svá práva, ale také v tom mlýnku na maso zkrátka přežít.

Odpor je užitečný.