V roce 1968 jsem vyšel s přáteli a stejně smýšlejícími lidmi na malou demonstraci, kterou jsem zorganizoval proti sovětskému imperialistickému aktu pod heslem “za vaši i naši svobodu”. To jsem si přečetl v díle ruského spisovatele a emigranta v Londýně Alexandra Gercena. Popisuje oběd s polskými vyhnanci a přípitek tohoto znění, jímž si společně připili polští i ruští bojovníci za svobodu. Znamenal tu prostou pravdu, že nemůže být svobodný národ, který potlačuje svobodu menšího souseda.

Ruští carové, různí komunističtí vůdci, “ideologicky nijaký” Putin – vymýšlejí geopolitické hrozby a jakoukoli jinou nestydatou lež, aby ospravedlnili své brutální a nesmyslné násilí.

Existuje jedno jednoduché a věčné vysvětlení, které je pro naivní i najaté putinisty nepochopitelné: impérium pod jakýmkoli jménem nemůže vystát ty, kteří se osvobozují od autoritářské moci. Taková moc spoléhá na ruské bajonety, protože svými „útrobami“ ví, že po nich instinktivně sáhnou i Rusové.

Jak to přijde? Putin říká – tihle Ukrajinci, co ani nejsou národ, chtějí být Evropany. A my nemůžeme? Ne, to nám nevyhovuje. A ruský národ, místo aby vyhnal Putina, jako Ukrajinci vyhnali Janukovyče, jde umírat za Putina.

Putin sám brzy tak či onak zmizí, ale zda ruský národ přežije ve svých hranicích a se svou národní kulturou, to není jasné. Potřeboval by vládce zvolené lidmi, oddané míru a lidským právům, právnímu státu a rovnosti pro všechny občany.

A jak by tedy měli žít lidé, kteří se historickou náhodou ocitli v sousedství imperialistického obra?

Před mnoha lety jsem napsal v New York Times: vstupte do NATO a a budete spát klidně. NATO podle své charty na nikoho neútočí, ale je povinno bránit své členy a případným kandidátům poskytne jakoukoli možnou pomoc, bude-li třeba.

Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!

Pavel Litvinov

Chci Pavlu Litvinovovi poděkovat za Rudé náměstí 25. srpna 1968. A chci mu poděkovat i dnes. Znovu.