Pokračujeme v “sérii“ od iniciativy NEBÍLÝ KABÁT o ruských odbojových organizacích. Tentokrát jsme hovořili se zástupcem partyzánské skupiny “Skrepač“, která je součástí SFO (Sjednocená fronta odporu).
Třetí díl partyzánského speciálu, který sestavila organizace Nebílý kabát
Být partyzánem - to si zvolí vaše srdce
Motiv, který lidi k takové činnosti vede, může být samozřejmě různý, ale většina lidí, kteří přicházejí, není ochotna snášet to, co se děje, žízní po akci. Motiv však může být i materiální, říká náš zdroj. Lidé dohnaní k chudobě, zahnaní do dluhového otroctví, jsou připraveni k těm nejzoufalejším řešením – a právě oni chodí většinou bojovat na Ukrajinu za peníze. Když se Odboji povede je zlákat, zabíjí ne dvě, ale tři mouchy jednou ranou: lze provést akci, která zasadí ránu režimu; pomoci člověku vydělat peníze a splatit dluhy – aniž by se prodal jako potrava pro děla; tedy zabránit člověku v tom, aby šel do války, a tím i režim alespoň trochu oslabit.
Jací lidé se stávají partyzány?
“Být partyzánem je nelehké, riskantní, jako jít po ostří nože, po hraně útesu,“ říká hned zkraje náš zdroj, kterého budeme odteď nazývat jednoduše Skrepač, a varuje před přehnanou romantizací tohoto nebezpečného povolání. “Proto však partyzán není povolání, je to stav mysli, volba vašeho srdce.“
“Koneckonců, čím méně zdrojů má režim ve válce, tím dříve ji prohraje, tím blíže je spravedlivá budoucnost. Porážka Ruska nám může zpočátku přinést těžké období, ale musíme si touto transformací projít. My – společnost i stát – jsme nemocní; a jediným lékem je odpor.“ Mnohým ale na penězích nezáleží, jak říkají, “pracují pro myšlenku“. Jiní obecně odmítají kompenzaci výdajů spojených s průzkumem objektu a přípravou akce.
Jako například partyzán z Kazaně, který navzdory všem Skrepačovým pokusům o proplacení výdajů nepřijal ani rubl. “Po úspěšné a seriózní akci se jen zeptal: ‘Co plánujeme dál?‘.“
Mezi partyzány jsou i lidé, kteří jsou zklamaní, kteří zoufale očekávají spravedlnost. Jedna žena se k hnutí připojila poté, co byl její přítel zatčen na protestu na podporu Alexeje Navalného: “Bylo to, jako by se mi v hlavě něco změnilo.“
Ale i ti, kteří byli zpočátku pro válku a “podporu zájmů Ruska”, mohou často svůj názor zcela změnit. Někdy se k partyzánům přidají ti, kteří se z války vrátí a kterým se otevřely oči ohledně toho, co se děje, kteří viděli válku a ruskou invazní armádu zevnitř. Bývalí vojáci mění strany, “když viděli, jakou hrůzu Putinova armáda skutečně přináší, že ne všechno je takové, jako ve zprávách.“
A také ti, kteří čelili skutečnosti, že je jejich vlast může snadno opustit. Pro jednoho vojáka byla poslední kapkou skutečnost, že jeho rodina, která utrpěla povodní, “dostala almužnu, neposkytli jí normální bydlení, ale místní ‘král‘ žije v luxusu a jeho děti jsou v zahraničí”.
“Když se vrátil, přidal se k nám,“ říká Skrepač.
Partyzán na klíč
“Stát nám nedává na výběr, takže každá naše akce je formou protestu, šancí do budoucna.” Samozřejmě, v takové věci vždycky hrozí nebezpečí. Ale s řádnou přípravou lze rizika minimalizovat.
“Proto chceme, aby nás partyzáni kontaktovali, psali nám a radili se. Vždy vám řekneme, jak to dělat lépe, jaké jsou principy práce a jak zvýšit bezpečnost,“ ujišťuje Skrepač. “Koneckonců, ta hlavní práce se děje před akcemi. Příprava, pečlivý průzkum objektu, správné nástroje – to je základ. Dalo by se říci, že vám pomůžeme stát se partyzánem na klíč.“
Kočka a myš
Aktivity Odboje jsou neustálou hrou na kočku a na myš s bezpečnostními složkami. Partyzáni vymýšlejí způsob, jak jednat, bezpečnostní složky ho nakonec odhalí a snaží se reagovat, partyzáni mění metodu a přicházejí s něčím novým.
„Obecně je to zajímavý tvůrčí proces, ale je v tom i trochu romantiky,“ usmívá se Skrepač. “Nelze si nevšimnout podílu štěstí v partyzánské činnosti.“ Jako příklad toho druhého uvádí náš partner příběh. Skupina dlouho nemohla přijít na to, kde parkoval “režimní pes“:
„Měli jsme pocit, že ho už nenajdeme. Nestál nikdel poblíž adresy, vzali jsme větší rádius hledání – a pořád nic. Už jsme toho chtěli nechat, nebylo nám to souzeno!“ Ale jednoho dne, když se partyzán vracel z neúspěšného průzkumu na adrese a už nedoufal v úspěch, úplnou náhodou uviděl, jak hledané auto vjíždí na placené parkoviště.
“A naštěstí na to parkoviště právě hledali pracovníka,“ významně uzavírá náš partner.
Štěstí není v životě partyzána zdaleka nevýznamným faktorem. Stává se, že i přes velké množství dat a informací stále nemůžete najít, co potřebujete – a pak se stane, že “jdete na Yandex Mapy, zapnete Street View – a vaše auto je tam.“ Nebo, řekněme, že účastníka přepravujícího ‘nebezpečný produkt’ zastaví policie, provede důkladnou prohlídku a… pustí ho, aniž by krabičku s obědem ležící na nápadném místě považoval za něco hodného pozornosti. Následně se takové příběhy vyprávějí s úsměvem, ale v tu chvíli to, samozřejmě, není k smíchu.
“Ale obecně přípravy na akci probíhají bez jakýchkoli mimořádných situací, rutinně.“
Je normální mít strach
Pocity a emoce účastníků se liší - podle typu akce a role konkrétního partyzána v ní - ale úzkost a strach jsou normální a rozhodně ne odsouzeníhodné.
“My, partyzáni, jsme živí lidé a bylo by zvláštní se nebát. Otázkou je, jak to nedat najevo a nenechat emocemi zatemnit rozhodování.“ Není to ale vždycky tak, že se účastníci bojí odhalení a dopadení.
Při jedné z akcí na železnici, zaměřené na vojenskou dodávku, partyzán, který musel v noci dlouho bloudit lesem, později přiznal, že se více bál setkání s nějakým divokým zvířetem než bezpečnostních složek. Další účastník, který často večer chodil na dodatečný průzkum objektu, přiznal, že se více bál své ženy, která ho kvůli jeho časté nepřítomnosti začala podezřívat z nevěry.
Některým lidem pomáhá modlitba před akcí, aby utišili svou úzkost. V hnutí je i bývalý voják speciálních jednotek, o kterém náš partner říká: “Ten vypadá, že ho neděsí nic, je to skála.“
“Hlavní je, že všichni chápou, proč to děláme, za co bojujeme. To nám pomáhá překonat strach a udělat krok.“
Jeden začínající účastník dlouho nedokázal překonat psychologickou bariéru. Otočil se v polovině cesty, nebo se nedokázal přimět k tomu, aby “poškodil vojenskou logistiku podél železničních tratí spálenou zemí”. Nevzdal se však a neustále si připomínal, že jeho věc je správná, “toto je investice do naší budoucnosti a budoucnosti země“. Nyní je tento muž jedním z nejúspěšnějších partyzánů v hnutí, s nímž starší členové, včetně našeho partnera, konzultují mnoho otázek.
Partyzánský internacionál
Sjednocení různorodých podzemních organizací do SFO má čistě praktický charakter. Další rozšiřování této sítě je jen vítáno:
“Jsme otevřeni spolupráci jak v Rusku, tak i v zahraničí,“ uzavírá Skrepač svůj příběh. “Totéž platí pro ukrajinské partyzány na územích okupovaných naší zemí – mimochodem, odtamtud nám hodně píší a často se k nám přidávají.“
“V našem boji je těžké pracovat bez pomoci a podpory jiných organizací. Pokud se budeme distancovat a navzájem ignorovat, režim nás porazí. To je přesně to, co chce. Musíme neustále hledat způsoby, jak spolupracovat. Společně jsme silnější.“
A opět – nepřepínejte. Pokračování o dalších partyzánských organizacích následuje…
SKREPAČ
Originální název: СКРЕПАЧЪ
Začátek činnosti: 2022 Země vzniku: Rusko Typ odboje: partyzáni
Skrepač (skřipkař, hráč na housle) je radikální hnutí mládeže, jehož cílem je svržení systému a rozpad Ruské federace. Jeho partyzánská činnost obnáší železniční diverze a útoky na techniku. Iniciativa je součástí KOALICE.
Vaše podpora nám pomáhá ověřovat informace a udržovat obsah i data na stránce aktuální. Bez vás by to nešlo.
Děkujeme!
OSM STATEČNÝCH – jak to funguje?
Od roku 2022 píšu všechny články (kromě Běloruského a Historického okénka), překládám, titulkuji videa, ověřuji informace a shromažďuji data. Ada Šatochinová dodala webu jeho současnou tvář, vizualizuje a aktualizuje data na úvodní stránce a vymýšlíme spolu další možné způsoby prezentace.
Stránce se začalo víc dařit – publikujeme víc příspěvků a čte je víc lidí, znamená to ale i to, že měsíční náklady na provoz stránky překročily hranici 5000 Kč. A někdy to umí být i o hodně vyšší částka. Náklady zahrnují snadno vyčíslitelné položky – web, jazykové mutace (placené dle počtu návštěv), programy na zpracování videí a obrázků, předplatná, která potřebujeme pro ověřování nebo prezentaci našeho obsahu. Pak je tu ještě připojení, spousta drobných nutností – a zcela nespočitatelný čas a práce pro bono.
Příspěvky našich příznivců však zatím mnohdy nepokrývají ani ty vyčíslitelné náklady. Kdyby se za měsíc podařilo vybrat na ně, plus ještě alespoň tolik, aby Ada nemusela pracovat zadarmo a abych si já mohla dovolit věnovat projektu čas každý den, mohlo by to OSM STATEČNÝCH hodně posunout.
Nerada bych zapomněla na to podstatné. Domnívám se, že informace na našem webu v českém online prostoru jinde nenajdete buď vůbec, nebo jen marginálně. A domnívám se také, že je naše téma mimořádně důležité, přestože se ho teprve za pochodu učím zpracovávat a prezentovat smysluplně.
Nemám žádný státní ani nestátní grant, žádný z nebe spadlý vstupní kapitál, nestojí za mnou žádný tajemný jednotlivec ani organizace. Jste tu jen vy. Tedy ti, kteří tento projekt považují za smysluplný. Chci, aby to tak zůstalo. Přidáte-li se, zvládneme toho společně víc. Díky.
Anna
Pomáhají Ukrajině. Ukrajina pomáhá jim.
Pro nás na západě jsou neviditelní, nezařaditelní, odsouditelní, ignorovatelní.
Ruské hnutí odporu.
