Monitoring regionálních procesů v Ruské federaci / léto 2025
Přinášíme překlad další části Monitoringu odstředivých a konfliktogenních procesů v Ruské federaci (dále RF) od think-tanku Ukrajinská strategická studia, tentokrát za jaro 2025.
Nevládní think-tank Ukrajinská strategická studia navazuje na dlouhodobý projekt „Monitoring regionálních procesů v RF“. Cílem výzkumu je zachytit a určit dynamiku konfliktogenních a dezintegračních faktorů, které mohou přispět k dekonstrukci ruské federace a jejímu zániku jako geopolitické reality.
Předmětem monitorování je informační pole RF, analyzují se nejoblíbenější zprávy za čtvrtletí věnované různým regionům Ruska, což poskytne více či méně jasnou představu o vnitřních procesech probíhajících na území agresorského státu a umožní monitorování konfliktogenních regionálních procesů.
V letním období se v ruských regionech vyostřil boj o moc, zjevně je to důsledek problémů v ekonomice – „koryto“ se zmenšuje a na všechny už nestačí. Rozšiřuje se geografie příletů ukrajinských dronů. Válka už klepe na dveře nejen v pohraničních oblastech s Ukrajinou. Faktorem, který je relevantní pro všechny regiony Ruska, je zhoršení socioekonomické situace.
STŘEDOZÁPADNÍ REGION
V regionu je situace ekonomicky relativně stabilní, ale humanitární sféra je pod tlakem. Letní období bylo poznamenáno zatýkáním vědců, výpadky internetu, omezením informačního prostoru a propagací „tradičních hodnot“. Vojenský faktor: útoky Ozbrojených sil Ukrajiny na strategické objekty se staly záminkou k vlně represí a „honu na čarodějnice“. Společensko-politické pozadí bylo poznamenáno přijetím represivních zákonů (o „hledání extremistických materiálů“), zvýšeným tlakem na média a rostoucími stížnostmi politických vězňů na mučení. Objevují se protesty jednotlivců a konflikty mezi vládou, komunistickou stranou a krajní pravicí, které mohou vyvrcholit likvidací těchto struktur. Ekologický faktor se zároveň stal nejnebezpečnějším: ekologické protesty v moskevské oblasti se staly živelnými a masovými, protože spojují lidi různých politických názorů a nemají přímý opoziční základ. To z nich dělá potenciálně nejradikálnější hnutí.
Hlavními konfliktními faktory jsou humanitární omezení a ekologie. Podzim může přinést vyostření socioekonomické situace a zesílení protestů.
Brjanská oblast utrpěla vážné humanitární a vojenské údery. Tragédie z 1. června – zřícení mostu ve Vygonyčích se smrtí 7 lidí – vyvolala ohlas, úřady tradičně obvinily „ukrajinské sabotéry“. Oblast byla přitom denně vystavena masivním útokům bezpilotních letounů (10 až 12 denně), což vedlo ke ztrátám na životech civilistů i vojáků. Největší útoky se odehrály v červnu a červenci (až 48 dronů najednou). Sociálně-politická situace se vyhrotila kvůli korupčním skandálům: viceguvernér byl poslán do vazby za úplatek 818 milionů rublů, a poslanec byl přistižen při systému nákupu statutu „účastníka bojů“. Diskuse vyvolaly také demografické a náboženské faktory: od myšlenek na omezení internetu pro bezdětné páry až po iniciativy na „očistu“ ruského jazyka. Válka přinesla značné ztráty: přes 500 vojáků za léto. Sociální napětí roste a neadekvátní iniciativy vlády jen přilévají olej do ohně.
Brjanská oblast se letos v létě stala regionem s vysokou mírou vojenských a sociálních otřesů, kde obyvatelstvo postupně ztrácí důvěru ve vládu.
KAVKAZ
Dagestán zažil řadu rezonujících událostí. V červnu FSB provedla rozsáhlé domovní prohlídky spojené s bývalým ministrem zahraničí Magomedovem a byly zaznamenány případy mučení v Centru boje proti extremismu. V červenci masivní výpadek proudy zanechal bez energie více než 86 tisíc obyvatel, souběžně se dozvěděli o masivní otravě E. coli, která postihla více než 400 lidí (převážně dětí). Soudní procesy kvůli nepokojům na letišti v Machačkale pokračují, odsouzeno je už přes 130 lidí. Znepokojující zůstává situace s mobilizací: byly zaznamenány případy, kdy byli teenageři po mučení donuceni podepsat smlouvy a posláni na frontu. V srpnu se přidaly další epizody otravy turistů a protesty kvůli výpadku proudu v Machačkale. Represe proti místním úředníkům a aktivistům se stupňují: případy proti lidskoprávní aktivistce Světlaně Anochinové, znárodnění velkého majetku ex-úředníků.
Obecně lze tvrdit, že region vykazuje rostoucí represe a nárůst protestů na pozadí kolapsů v oblasti infrastruktury a vojenského tlaku.
Severozápadní Kavkaz
Během června až srpna 2025 se situace na severozápadním Kavkaze vyznačovala nestabilitou a zvýšeným napětím mezi obyvatelstvem a federální vládou. Region je poznamenán komplexem problémů: politickým pronásledováním, tlakem na místní aktivisty, zostřením náboženských a národnostních otázek. Ruské represivní orgány věnovaly zvláštní pozornost kontrole informačního prostoru: blokování kanálů, nátlak na náboženské vůdce, pronásledování kritiků. Ekonomická situace zůstává obtížná: vysoká nezaměstnanost a migrace, sociální nerovnost a růst stínové ekonomiky.
Léto 2025 bylo poznamenáno ekologickými a infrastrukturními incidenty, které vyvolaly lokální protesty a nespokojenost s vládou. Ve společnosti se šíří strach z válečných akcí: mobilizační tlak, přítomnost vojenských jednotek a informace o velkých ztrátách lidí z regionu na frontě. Část obyvatelstva se zároveň snaží klást odpor – od drobných forem protestu až po otevřenější demonstrace. V mediálním prostoru jsou patrné jak snahy Moskvy o vytvoření loajální agendy, tak růst vlivu lokálních neoficiálních zdrojů. Severozápadní Kavkaz nadále zůstává výbušnou oblastí, kde se mísí faktory sociální a ekonomické krize, národní identity a tlaky vojenské politiky RF.
STŘEDOVÝCHODNÍ REGION
Čuvašsko se potýkalo s řadou problémů. Hlavní událostí byly útoky dronů na místní továrny, které způsobily paniku a citelný nárůst úzkosti mezi obyvatelstvem. Průzkum ukázal, že u více než 700 respondentů výrazně vzrostlo znepokojení kvůli četnosti ostřelování. Dále je obyvatelstvo znepokojeno zmizením mobilního připojení po srpnových útocích. Na politickém pozadí je zvůle úředníků, zejména představitelů „Jednotného Ruska“, kteří během voleb prováděli „dvorní svátky“, navzdory zákonům a stížnostem obyvatel. Humanitární sféra byla poznamenána nedostatkem stabilního zásobování vodou, což prohlubuje nespokojenost. Obecně platí, že obyvatelstvo stále méně důvěřuje vládě a neočekává změnu po volbách, protože staré tváře jsou nahrazeny novými bez skutečného užitku.
Lze tedy konstatovat, že v regionu narůstá sociální úzkost a apatie, bezpečnostní a infrastrukturní problémy tvoří trvalý protestní potenciál.
V létě 2025 si Orenburská oblast upevnila pověst regionu, kde federální centrum postupně přebírá veškerou kontrolu. Nový guvernér Jevgenij Solncev a Albert Jumadilov, jím z Moskvy prosazený na úřad starosty Orenburgu, si dělali vlastní PR na pozadí komunálních problémů, a fóra používali jako platformy pro demonstraci „loajality“. Vyšetřovací komise a tajné služby rozpoutaly represe: 2 série zatýkání za porušení pravidel vojenského účetnictví, 3 mladíci do 18 let byli zařazeni na seznam teroristů a extremistů za údajnou přípravu teroristického útoku na objednávku Ukrajiny, a docházelo k pronásledování místních politiků.
Synové oligarchy Makarova byli zadrženi za střelbu v Orenburgu. To může mít i represivní motiv proti jejich otci, který se po sankcích Ukrajiny a poloviny světa v roce 2023 vzdal občanství RF, načež dostal jejich částečné zrušení.
Zadržení členů ázerbájdžánské komunity v RF, včetně Orenburgu, vzbudilo mezinárodní ohlas – ázerbájdžánská média už město nazývají historickým názvem Orynbor. Navzdory ostentativní „stabilitě“ zůstávají socioekonomické problémy bolestivé: stav silnic, zanedbanost, korupce v bezpečnostních složkách.
Válka proti Ukrajině je přímo cítit: region zažil několik poplachů kvůli útokům dronů. 19. června byl tak rozsáhlý, že vyvolal paniku mezi místními s fámami o invazi z Kazachstánu.
Váleční veteráni se vracejí se zbraněmi a vyvolávají násilí. Přitom řada místních paradoxně dál materiálně podporuje válku. Orenburská oblast se stává regionem, kde kontrola Moskvy sílí a veřejné napětí skrytě roste.
V létě 2025 zůstal Baškortostán jedním z nejvíce nestabilních regionů Ruské federace, především kvůli vleklým ekologickým protestům proti vývoji na hřbetu Kryktytau. Navzdory aktivnímu postoji komunit vláda zlomila odpor tím, že zahájila trestní řízení a provedla personální změny v oblasti. Charakteristické bylo brutální zatýkání aktivistů, úředníků a dokonce i nezletilých za údajnou přípravu teroristických útoků, LGBT propagandu, antisemitismus, korupci a pouhý komentář v Telegramu. Demontáž pomníku národního hrdiny Salavata Julajeva ukázala snahu Moskvy kontrolovat historickou paměť.
Region zároveň vede v tragické statistice ztrát ve válce proti Ukrajině. Vláda RF tam nadále táhne obyvatelstvo všemi metodami. Například prezident republiky Chabirov otevřel památník zabitým ve válce, naplánoval zvláštní výdaje na setkání s veterány a pokrytecky navrhl otevření ukrajinského historicko-kulturního centra pro zachování jazyka a zvyků Ukrajinců z Baškortostánu. Ale „cukr“ pro lákání na válku proti Ukrajině končí. Chabirov 5. června snížil platby za podpis smluv se SZ RF z 1,6 na 1 milion rublů kvůli deficitu rozpočtu republiky ve výši 10 mld. rublů. Podobně snižují výdaje i úřady různých obcí Baškortostánu.
Moc RF kontroluje Baškortostán prostřednictvím tvrdé rusifikace, válečné mobilizace a potlačení jakékoli alternativní identity.
DÁLNÝ VÝCHOD
Letní období v Kamčatském kraji bylo poznamenáno silným zemětřesením (magnitudo 8-9), které navzdory světovému ohlasu nevedlo k významnějším škodám. Současně se prohloubily socioekonomické problémy: výpadky v letecké dopravě, nevyplácení mezd v klíčových odvětvích, růst cen pohonných hmot a fronty na čerpacích stanicích. Kriminogenní situace zůstala stabilně vysoká kvůli kriminalitě spojené s alkoholem a drogami a korupčním schématům v migrační službě. V etnické rovině xenofobie a deportace migrantů, což vyvolalo vlnu nespokojenosti, zejména pokud jde o myšlenku vytvoření rusko-arabské vesnice. Agrese proti Ukrajině přinesla četné razie a ztráty: v jedné vesnici je více než polovina mužů mobilizována. Sociální a politické pozadí je poznamenáno rostoucí nedůvěrou k vládě a pokusy o nátlak před volbami, ale žádné protesty se nekonaly. Kamčatka vykazuje autonomní rysy, které mohou být předpokladem pro další oddělení.
Sachalin zažil řadu krizí: zemětřesení v regionu zničilo podniky a nádrže s pohonnými hmotami, způsobilo znečištění vodní plochy a masivní úhyn ryb. Úřady se snažily utajit rozsah katastrofy, což vyvolalo protesty ekologů a obyvatel. Socioekonomická situace se zhoršila: nedostatek léků (inhalátory, inzulínové jehly), růst tarifů a cen pohonných hmot, a na některých ostrovech nedostatek benzínu. Letecký průmysl byl čelí nehodám, místní rozpočty trpí dluhy a byznys útoky nájezdníků. Etnické konflikty se stupňují, jsou zaznamenány násilné incidenty. Kriminální hledisko se projevilo v kontroverzních případech: od odsouzení 86letého aktivisty za lidská práva až po odhalení rozsáhlého zneužívání migrační služby. Náboženská nesnášenlivost zachvátila dokonce i občany Ruské federace (skandál s kalmyckou stúpou). Agrese proti Ukrajině je doprovázena dezercí a tvrdými rozsudky. Sociálně-politické pozadí se zhoršilo kvůli ekonomické „poddajnosti“ trhu s Čínou a diplomatickým neporozuměním s Japonskem. Navzdory výzvám obyvatelstvo reaguje jen malými protesty a aktivitou na internetu.
V Přímořském kraji se léto obešlo bez masových protestů, ale poznamenala ho řada událostí. V červenci dostala obyvatelka Irkutska Natalja Dorošenko šest let vězení za protiválečný komentář na síti. Současně komunita v Irkutské oblasti žádá návrat zvoleného předsedy obce, znovu mobilizovaného do války.
Ve Vladivostoku soud zabavil majetek bývalého starosty Vladimira Nikolajeva a jeho rodiny v hodnotě 14,8 miliard rublů, což byl signál „čistky elit“ pod pláštíkem boje proti korupci. Nikolajev, který se snažil prokázat loajalitu, ztratil politický vliv. V srpnu tragický případ – smrt Olgy Šaripovové na hrobě syna padlého ve válce – zdůraznil sociálně-humanitární rozměr konfliktu: chudoba nutí rodiny posílat muže na frontu. Celkově region vykazuje tendenci k centralizovanému boji s korupcí, který zároveň slouží jako mechanismus politické čistky.
Přímořský kraj je tedy navenek stabilní, ale vykazuje hluboké sociální a politické konflikty, které se mohou v budoucnu zintenzivnit.
ZÁVĚRY
Všechny regiony Ruska bez výjimky vykazovaly problémy v sociálně-ekonomické sféře. Vláda již není schopna uspokojovat základní potřeby svých občanů a místo toho přináší válku k nim domů.
Ve všech regionech katastrofálně roste počet mrtvých v agresivní válce proti Ukrajině, a ti, kteří se vracejí živí, se často nemohou znovu socializovat a páchají těžké zločiny.
Výrazně se rozšiřuje geografie příletů ukrajinských bezpilotních letounů. Válka se nyní netýká jen těch, kteří se při hledání snadných peněz nechali mobilizovat k agresivní válce, ale nyní ji pociťuje stále více těch, kteří po celou tu dobu plánovali zůstat „mimo politiku“.
Zostřuje se boj o moc. Okupační správa zesiluje represe proti nežádoucím a snaží se soustředit ve svých rukou stále více zdrojů, takže represím už podléhají i regionální oligarchové.
Situace v Rusku se stále více vyostřuje. Vláda při zahájení své agresivní války doufala, že dokáže udržet situaci pod kontrolou, a ta se dotkne jen úzkého okruhu politicky aktivního obyvatelstva. Socioekonomická krize naproti tomu vyvolává boj mezi sebou v samotném mocenském kotli, stejně jako rostoucí nespokojenost uprostřed takzvané „bahna“, tedy politicky pasivního obyvatelstva. Tato skupina je nebezpečným prvkem, který je schopen v případě poklesu své životní úrovně roznítit v Rusku plamen nepokojů a destabilizace.
Na monitoringu pracovali:
Jurij Olijnyk
Mykola Volhov
Ivan Jaňuk
Andrij Kovaljov
Julia Dolja
Andrij Mychajličenko
Oleksij Tkačenko
Armais Ohanjan
Překlad do angličtiny: Oleksandr Čupak
Z angličtiny a ukrajinštiny přeložil Pavel Veselský
Překlad bez dodatků a úprav. Text nevyjadřuje postoj redakce.
