Souhrn nejdůležitějších událostí ovlivňujících dění v Rusku za uplynulý týden nabízí pokud možno ještě smutnější čtení než v týdnech předcházejících.
1) Rozloučení s Navalným
Po dvou týdnech spekulací, vyhrožování pohřebním službám a zatýkání stovek lidí podezřelých z podpory zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného došlo v pátek 1. března na jeho pohřeb.
Přes razantní represe se s nejvýraznějším ruským hrdinou v živé paměti přišly rozloučit tisíce lidí. Mluvili o naději, kterou jim Navalnyj dal v lepší budoucnost jejich země; o svobodě, demokracii a míru. Později davy skandovaly hesla, jaká na ruských ulicích nebylo slyšet od začátku invaze na Ukrajinu: “Svobodu politickým vězňům!” a “Ne válce!”
Přítomný letitý moskevský reportér BBC Steve Rosenberg v tom viděl naději: „Zde bylo Rusko, které se dva roky neobjevovalo na veřejnosti; Rusko, které nepodporuje Vladimira Putina ani válku na Ukrajině a chce být demokratickou zemí.“ Sám si však položil otázku, jestli ony výjevy nebyly jen „skomírajícími uhlíky liberální demokracie v Rusku, posledním výkřikem za svobodu projevu před jejím úplným vyhasnutím“.
2) Putin vyhrožoval
Kremelský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že podpora Ukrajiny ze strany Západu hrozí vyvoláním světové jaderné války. Od začátku války to byla dosud nejostřejší slova, jež na toto téma z jeho úst zazněla).
Putin řekl, že jakékoli zvýšení podpory Ukrajiny ze strany Západu “skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní, což znamená zničení celé civilizace”. Nechal se slyšet, že si Rusko pamatuje osud těch, kteří kdysi vyslali do země své jednotky. “Nyní budou následky pro případné intervenční síly mnohem tragičtější. Máme také zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území,” řekl muž obviněný z řady válečných zločinů.
3) Ruští špioni odposlouchávali Němce
Margarita Simonjanová, šéfka ruské státní televize RT, zveřejnila v pátek na svém kanálu Telegram nahrávku, na níž šéf německého válečného letectva Ingo Gerhartz diskutuje s dalšími vysokými důstojníky o možnosti rozmístění německých raket Taurus na Ukrajině. V třicetiminutovém rozhovoru uskutečněném přes konferenční platformu Webex také diskutovali o tom, zda by Ukrajina mohla zaútočit na ruské cíle bez účasti německých vojáků, a kolik raket by mohlo být na Ukrajinu dodáno. Spolkový kancléř Olaf Scholz na to zareagoval zhruba tak, že se mu to nelíbí. Scholz však dosud odmítá Taurusy Kyjevu poskytnout, ačkoli jej k tomu tlačí Bundestag v čele s jeho vlastními spolustraníky.
4) Ukrajincům dochází dech, Západu ochota
Ukrajina by mohla prohrát energetickou válku s Ruskem (a posílit tak Putinovu mocenskou pozici v zemi), pokud brzy nedorazí zastavená americká pomoc, varoval šéf největšího tamního soukromého producenta elektřiny. Šéf firmy DTEK Maxim Tymčenko řekl, že pokud slíbená americká pomoc nedorazí do měsíce, nebude země energeticky schopná ruské invazi odolávat. Američtí republikáni v Kongresu, který pomoc zadržuje, na to nereagovali, ačkoli je k tomu tlačí i administrativa prezienta Joea Bidena.
Naopak se probral někdejší zastánce kolaborace s Putinem, francouzský prezident Emmanuel Macron. Minulé pondělí poprvé odmítl vyloučit vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu; překvapil tím jak kolegy z EU, tak Moskvu. Zdá se proto, že mu jde znovu jen o pozornost, případně dílčí budoucí diplomatickou výhodu pro Francii. “Uděláme vše, co bude třeba, aby Rusko v této válce nezvítězilo,” řekl v Paříži.
Na Macronovo prohlášení okamžitě přišla zamítavá reakce Berlína. Olaf Scholz se tak stává skutečnou brzdou pomoci Ukrajině na domácí i mezinárodní frontě.
Naopak Ursula von der Leyenová v čele Evropské komise zůstává jediným důležitým evropským politikem, který bere pomoc Ukrajině vážně. Minulý týden prohlásila, že zisky ze zmrazených ruských aktiv by měly být použity na nákup zbraní pro Ukrajinu. Jde o 300 miliard eur ruských státních aktiv, která spojenci ze skupiny G7 zmrazili před dvěma lety. Komise v tom smyslu předloží formální návrh do dvou týdnů. Pozdě, ale přece.
5) Moskva zakázala vývoz benzínu
Rusko minulé úterý nařídilo šestiměsíční zákaz vývozu benzinu (s platností od pátku 1. března), aby udrželo stabilní ceny. Spotřebitelská poptávka roste, zejména v zemědělství. Zákaz potvrdila mluvčí místopředsedy vlády Alexandra Novaka, který odpovídá za ruský energetický sektor. Premiér Michail Mišustin zákaz schválil poté, co jej Novak navrhl 21. února. Je to jeden z mála důkazů o tom, že ekonomické sankce Západu vůči Moskvě mají nějaký efekt.
6) Rusové přiškrtí ropné kohouty
Rusko sníží v druhém letošním čtvrtletí těžbu ropy o téměř půl milionu barelů denně. Uvedla to v neděli moskevská vláda s odůvodněním, že jde o opatření na podporu cen. Plán dohodnutý s energetickými spojenci Ruska ve skupině OPEC+ doplňuje předchozí škrty v těžbě i vývozu ropy. Největší světoví producenti se snaží v době ekonomické nejistoty (která tlačí cenu ropy dolů) tržní ceny menším objemem těžby zase vyhnat vzhůru. Pro Rusy to však není jednoznačně pozitivní, protože jejich státní finance jsou na příjmech z prodeje ropy a plynu závislé téměř stoprocentně. Moskva má v dubnu zredukovat produkci o 350 000 barelů denně, v květnu o 400 000 a v červnu o 471 000 barelů.
7) Jako Stalin
Podle studie investigativního serveru Proekt bylo v Rusku za posledních šest let vystaveno přímým politickým represím asi 116 000 lidí. Je to nejvyšší počet od dob vlády Josifa Stalina, od jehož smrti uplyne v úterý (oficiálně, skutečné datum smrti známo není) 71 let.
8) Vesmírná mocnost? Minulost
Rusko bylo po většinu studené války světovým lídrem v kosmickém byznysu, ale postupně se stalo pouhým stínem svého někdejšího já, píše japonský server Nikkei Asia. Konečnou ruské vesmírné aktivitě vystavila invaze na Ukrajinu; celkový počet jeho objednávek na vypuštění družic poklesl na pouných deset procent stavu před únorem 2022. Jedinou vesmírnou velmocí tak zůstávají Spojené státy, zatímco na pozici uvolněnou Ruskem si brousí vesmírné zuby menší hráči, například Indie a Čína.
