Fórum svobodných národů post-Ruska ve Washingtonu
V úterý 16. dubna se ve Washingtonu konalo už desáté Fórum svobodných národů post-Ruska. Jeho tématem je „Ruská roztržka a západní politika“ – zároveň bylo konferencí na toto téma. Záznamy přednášek ještě k dispozici nejsou, tak prozatím přinášíme alespoň představení celé akce. Jde o překlad z webu jejího spoluorganizátora, amerického think tanku Jamestown Foundation. Úvodní fotografie už pochází z jejího průběhu.
Imperialistické ruské politické zřízení za Vladimira Putina je zdrojem konfliktů po celém světě, od východní Evropy a Kavkazu po Blízký východ a západní Balkán. Ruská „federace“ je federací pouze podle názvu a ve svém srdci je koloniální říší. Moskva je klíčovým partnerem Čínské lidové republiky, zásadním podporovatelem Íránu a jeho teroristických zástupců a dlouholetým partnerem Severní Koreje. Kreml podporuje novou „osu narušení“ (Moskva – Peking – Teherán – Pchjongjang) autoritářských a totalitních diktatur se sdílenou vizí podkopat globální řád, zdiskreditovat mezinárodní právo, oslabit účinnost institucí v nezávislých státech a zničit západní jednotu v obraně svobody a lidských práv.
Ruská válka proti Ukrajině prohloubila hluboce zakořeněné problémy ruského státu a společnosti. Jak válka zuří, potenciál ruského politického, ekonomického a sociálního kolapsu stále roste a nelze jej podceňovat. Dopad ruského rozvratu by se projevil po celém světě, stejně jako rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Ruská dekolonizace a deimperializace by mohla být postupná nebo rychlá, podobně jako se v minulosti zhroutila jiná impéria. S informovanou předvídavostí lze proces dezintegrace řídit tak, aby se stabilizovaly komoditní trhy, zmírnily se humanitární důsledky politického nebo státního kolapsu, omezila se možnost násilí a zahájila se denuklearizace.
Konference „Ruská roztržka a západní politika“, kterou společně pořádají The Jamestown Foundation a Fórum svobodných národů post-Ruska, prozkoumá možnosti rozpadu Ruska a shromáždí vzdělané pohledy na to, jaké scénáře by mohly nastat.
Mezi řečníky patří bývalí američtí diplomaté ve Východní Evropě Peter Mattis, John Herbst, William Taylor a William Courtney; dále Janusz Bugajski, Luke Coffey, Paul Goble, Fatima Tils, Anders Aslund, Brian Glyn Williams; představitelé národněosvobozeneckých a protikoloniálních hnutí zajatých národů a regionů v současnosti okupovaných Moskvou: Batyr Boromangnaev, Inal Šerip, Marina Chachalajeva, Šamil Albakov, Rustam Vasilev, Nikita Andrejev, Vitalij Ginzburg, Arťom Medveděv, Viačeslav Afanasev a zahraniční a geopolitičtí experti z Evropy a Japonska: Gianni Vernetti, Sergej Sumlennyj, Juraj Mesík, Jaroslav Jurčyšyn a další.
