Muaz Kibišev jako jediný z diverzně-rozvědné skupiny Kavkaz (bojující na straně Ukrajiny) neskrývá svůj obličej.
V Rusku je hledaný a podle vlastních slov se domů může vrátit jedině na tanku a jako osvoboditel své vlasti – Kabardsko-Balkarska. Na straně Ukrajiny bojuje jako dobrovolník, skupina Kavkaz je neoficiální formací rodáků z Kavkazu – ti sice nepodepsali smlouvu s ukrajinským ministerstvem obrany, od Ukrajinců však podporu přesto mají, minimálně v podobě paliva a munice.
Pochází z malé vesnice poblíž Nalčiku v Kabardsko-Balkarské republice. Žil ve své vlasti, podnikal. Když začal praktikovat islám, začaly problémy. Když v této oblasti mladý muž začne dodržovat náboženské zásady, okamžitě to přitáhne pozornost takzvaných orgánů činných v trestním řízení.
Kibišev říká, že v tu chvíli jde všechno jako podle šablony. Podstrčí drogy nebo zbraně, mají své prověřené svědky, vezmou všechno, co má člověk u sebe, a někam ho odvlečou – do soukromého domu, do sklepa, někdy na policejní stanici a někdy kamsi do polí. Vynutí si přiznání a podpis toho, co potřebují.
Pak takového člověka uvězní.
Kibišev byl zadržen v roce 2014 při společné akci Centra “E” (Centrum pro boj s extremismem), ministerstva vnitra a FSB. Podstrčili mu nábojnice, kulometný stojan a granát. Na oddělení ho mučili, aby se přiznal k napadení policistů, incidentu, který se odehrál předchozí den. Chtěli, aby svědčil proti ostatním muslimům. Šokovaný mučením podepsal, co chtěli, pokud šlo o něj, nikoho dalšího nejmenoval.
“Když se pokřižujete, necháme vás na pokoji.”
V kolonii se jako obviněný z terorismu nesměl modlit, nesměl normálně jíst – první dva roky do jídla schválně přidávali vepřové maso, aby ho muslimové nejedli. Zažívali neustálé obtěžování – ačkoli nic neudělali, vyprovokovali je a potrestali. Důstojník v čuvašské kolonii na Kibiševovu otázku, co vlastně od muslimů chtějí, odpověděl, že pokud se pokřižují, nechají je na pokoji.
Kibišev je přesvědčen, že většina jeho spolubojovníků má podobnou zkušenost a podobnou motivaci bojovat proti Rusku. Jejich jednotka sdružuje ty, kteří mají zkušenosti s bojem proti kremelským vojákům – na Kavkazu i v zahraničí.
Už od prvních minut války pomáhali bránit Kyjev. Později pokračovali běloruským směrem a účastnili se i bojů u Bachmutu. Bojovali po boku Ukrajinců i Krymských Tatarů, s čečenským Praporem šejka Mansura tvořili mezinárodní sbor “Kavkaz”.
Později se však oddělili; mají islámsku strukturu, nemají velitele, ale amira – staršího, naíby – jeho asistenty, a šúru – radu. Náboženství jim nedovoluje označení – nemohou na oděvu nosit vlajky nemuslimských zemí.
Problémy s tím ale nemají, ukrajinská strana je respektuje, většinu času jsou v první linii nebo podnikají diverzní akce na území nepřítele, generálové vědí o jejich činnosti a když potřebují podporu, dostanou ji.
Svou činnost Kibišev dokumentuje na svém telegramovém kanálu, kde najdete skutečně neuvěřitená videa z diverzních akcí a bojů.
Za co bojuje?
Ukrajinci bojují za svůj domov, za svou zemi, za své rodiny, za mír. Kavkazané – za oslabení Ruska. Kavkaz je stejně jako Donbas a Krym okupovaným územím, ale naše vlast je okupována mnohem déle. Je to příležitost uškodit společnému nepříteli, tak proč ji nevyužít. Naším cílem je pomoci našemu náboženství, pomoci sobě, pomoci Ukrajincům.
Snažíme se přece o osvobození Kavkazu, aby mohl žít podle norem islámu a měl dobré vztahy se svými sousedy. Takové vztahy s Ruskem a priori nejsou možné. Pro Ukrajinu je Kavkaz dobrým sousedem. Nikdy jsme spolu neměli problémy.
Ukrajina předpokládá, že v Rusku začnou nepokoje a převraty. Zapomínají ale, že ani Povolží, ani sibiřské národy nepovstanou, dokud nevzplane Kavkaz. Dokud my – ne každý národ a republika jednotlivě, ale celý Kavkaz – nepovstaneme, zbytek bude sedět a čekat.
Možná proto, že jsme tady, se Alláh smiluje a i na Kavkazu se něco změní.
Zdroj: Kavkaz Realii
