Černé září a Rjazaňský cukr
Druhé rusko-čečenské válce předcházela série výbuchů obytných domů, známá jako „černé září“. Poslední z nich překazili místní obyvatelé a policisté – tento případ vešel do dějin jako „Rjazaňský cukr“. Oleh Medunycja, předseda Antiimperiálního bloku národů a zároveň Organizace ukrajinských nacionalistů, se nad těmito událostmi zamyslel při příležitosti jejich 25. výročí.
Málokdo si dnes vzpomene na události, které se odehrály v Rusku před 25 lety. Černé září. Výbuchy obytných domů.
Několik výškových obytných budov bylo odpáleno pomocí výbušnin uložených ve sklepech: v Bujnaksku (4. září), dva v Moskvě (9. a 13. září) a ve Volgodonsku (16. září). V důsledku incidentů 307 lidí zemřelo a více než 1700 lidí bylo různě těžce zraněno nebo tak či onak utrpělo. Výbuchy poskytly vážné argumenty pro zahájení druhé války s Ičkerií. Ruská vláda Čečence obvinila, důkazy o jejich zapojení ale nikdy předloženy nebyly.
22. září 1999 si kolem 21. hodiny obyvatel domu č. 14/16 v ulici Novoseliv v Rjazani Alexej Kartofelnikov všiml tří cizinců, dvou mužů a ženy, jak přenášejí pytle z osobního auta do sklepa. Přivolaná policie objevila výbušniny a večer 23. září byli v Rjazani zadrženi tři lidé podezřelí z přípravy teroristického útoku, kteří se ukázali být….. zaměstnanci ústředního aparátu FSB. Tito lidé, výbušnina a rozbuška byly urychleně odesláni do Moskvy. A Patrušev, tehdejší šéf FSB, řekl užaslé veřejnosti, že v Rjazani se konala cvičení, v pytlích byl cukr a rozbuška byla falešná. Vznikl kolosální skandál. Hned bylo jasné, kdo vlastně domy vyhodil do povětří.
Za pár let bývalý pracovník FSB Alexandr Litviněnko a novinář Jurij Felštinskij napíší knihu FSB vyhazuje Rusko do povětří. Její první náklad bude zabaven a zničen. Následně bude jeden z autorů, Alexandr Litviněnko, otráven poloniem a zemře ve Velké Británii.
FSB RF a generální prokuratura předložily verzi o odpovědnosti za výbuchy „ilegální ozbrojené skupiny“. Jedním z vůdců, kterým byl údajně Karačajevec Ačimez Gočjajev. Hledají ho dodnes.
O několik dní později ještě ruský premiér Vladimir Putin na tiskové konferenci prohlásil: „Budeme pronásledovat teroristy všude. Takže, promiňte, chytneme je třeba na záchodě, klidně je vymácháme v míse.“
30. září zahájila ruská armáda druhou čečenskou válku.
Co se vlastně stalo, jaká je příčina těchto událostí?
V roce 2000 se konala volba ruského prezidenta. Do poloviny srpna 1999 FSB RF vedl Vladimir Putin. A právě tehdy se okolí tehdejšího zkorumpovaného a neschopného ruského prezidenta Jelcina shodlo na Putinovi jako na jeho následníkovi. Okamžitě byl jmenován do funkce předsedy vlády. Ale neměl rating.
O měsíc později začaly vybuchovat domy. Následovala invaze do Ičkerie. Jelcinovo odstoupení, předčasné volby a už v prosinci toho roku, na vlně vojenské hysterie, se Putin stal ruským prezidentem.
Proč jsem si dnes vzpomněl na tuto událost starou 25 let? Mnozí na Západě si hýčkají sen o mírovém jednání s Putinem. Jako by právě oni mohli zastavit válku a úplně zapomněli, jak Putin šel přes mrtvoly svých krajanů k moci. On opravdu není schizofrenik ani maniak. Pochází z prostředí ruských katů, kteří jsou několik generací vychováváni v tajných službách OGPU, NKVD, KGB a FSB. Učili se, že účel světí prostředky. Organizace rituální vraždy stovek lidí je proto podle jejich logiky naprosto v pořádku. A naučili je počítat s mocí. Proto má kolektivní Západ dvě možnosti. Buď se nechat oklamat jako před 25 lety ruský národ, nebo se stát silným a odmítnout zavádějící teorie o soužití s ruským státem tím, že podnikne kroky k jeho demontáži.
