Džambulat Sulejmanov, lídr exilové platformy Čečenská sjednocená síla, o plánu demokratizace Ruska, který představila nadace Free Russia Foundation.
Plán demokratizace Ruska zveřejnila nadace Free Russia Foundation, která financuje mnoho protiputinovských opozičníků, nazývaných “ti hodní Rusové”. Otázka, co je činí “těmi hodnými”, zůstává otevřená. Je příznačné, že ačkoli jsou proti Putinovi, nestaví se proti putinským výdobytkům. Na konferenci v Evropském parlamentu 5. června na otázku “Čí je Krym?” Ju. Navalnaja, I. Jašin a V. Kara-Murza, kteří s nadací Free Russia Foundation spolupracují, jednoduše mlčeli.
Jejich vyjádření po propuštění z Putinových věznic, jako například “zrušte sankce proti Rusku, obyčejní lidé za to nenesou vinu” a “potrestejte darebáky, nechte Rusko na pokoji”, by se dala klasifikovat jako “ještě jim to nedošlo”. Nyní se již dávno na Evropu adaptovali, jejich postoj však zůstává stejný – zachovat imperiální základ Ruska pod demokratickou rouškou.
Proto mne vůbec nepřekvapil text plánu Free Russia Foundation o “demokratizovaném Rusku“: “Etnický model federalismu je založen na uznání zvláštních práv národnostních menšin, což nevyhnutelně vede k omezování nebo dokonce porušování zájmů většiny. Takový přístup však může být rozumnou cenou za minimalizaci odstředivého tlaku na stát ze strany etnických regionů. … Etnický model je cena, kterou bude nutné zaplatit za zachování celistvosti země.“
Vrchol cynismu. “Ubohá“ ruská většina přináší “oběť” světovému společenství, doplácí na “etnický model federalismu“ a nazývá to demokratizací Ruska. A těch etnik se ptali, zda tuto formu federalismu potřebují? Odpověď je zřejmá – ne. Jinak by si nestanovili za cíl “minimalizaci odstředivého tlaku na stát ze strany etnických regionů“. A kdo říká, že navrhovaná “zvláštní práva” národnostních menšin budou dodržena? Kdo Rusko donutí je dodržovat při zachování imperiální moci?
Ruská federace za Jelcina také podepsala s národními regiony federální smlouvu, která jim “garantovala“ práva, a ani jeden den je nedodržela. Komunisté formálně vytvořili Svaz, který nikdy nebyl svazem, a rovněž “garantovali“ práva. V Rusku tomu tak bylo vždycky. Kolikrát chtějí tento starý trik zopakovat?
To podstatné je, že plán tzv. demokratizovaného Ruska nezvažuje žádné jiné možnosti. Zotročené národy však nechtějí mít s Ruskem žádnou formu federace, ani etnickou, ani jakoukoli jinou.
A co bude pak? Opět stará, osvědčená imperiální metoda – násilné začlenění do “etnické” federace? A kde je v takové nové federaci demokracie? To dokazuje, že demokracie v Rusku je při zachování jeho celistvosti nemožná: udržet si dobyté národy a jejich území bude schopno jedině napodobeninou demokracie, nikoli demokracií skutečnou.
“Ti hodní Rusové“ se přesvědčili, že svět není připraven akceptovat rozpad Ruska, a své přání extrapolovali na zotročené národy jako pevné a neotřesitelné rozhodnutí kolektivního Západu. Ale je to tak doopravdy? Dnes už tomu tak není. Zvažují se alternativní možnosti.
Rusko, které si zachovává a využívá dobyté etnické regiony, jež mu poskytují lví podíl užitkových zdrojů, představovalo, představuje a bude představovat reálnou hrozbu pro stabilitu světové geostrategie.
Začátkem května jsem vypracoval svou analýzu týkající se budoucnosti postruského geoprostoru a zaslal ji prezidentovi a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE), jakož i dalším mezinárodním institucím. Nabízím ji i Vám k nahlédnutí.
Džambulat Sulejmanov
Aktivista, usiluje o svobodné Čečensko.
Lídr národně-osvobozeneckého hnutí Čečenská sjednocená síla. Absolvent Univerzity svobodných národů na Ukrajině.
Veterán čečenských válek, vědec, teolog, básník.
Žije ve Francii.
Ruská hrozba pro Evropskou unii a pro uspořádání světa; nutnost přípravy na pokojnou dekolonizaci Ruska
Úvod
Současné hranice Ruska, zděděné po Sovětském svazu a Ruské říši, vytvářejí jedinečnou geopolitickou situaci, v níž tato země představuje trvalou potenciální hrozbu pro všechny své sousedy a také pro Evropskou unii (EU). V této analýze rozebíráme důvody, proč bude Rusko vždy nebezpečné pro okolní státy a EU, a také nutnost dekolonizace Ruska jako způsobu řešení tohoto problému.
- Ideologie velmocenského postavení má v Rusku historické kořeny
Ruská státnost vznikla jako agresivní militaristický útvar a v celé své historii vedla dobyvačné války a expanzivní politiku. Ideologie velmocenské nadřazenosti nad ostatním světem zakořenila ve společnosti i politice během staletí imperiální historie. Znamená to snahu obnovit vliv na postsovětském prostoru a za jeho hranicemi. Tato ideologie vede k agresivní zahraniční politice, která ohrožuje zájmy sousedních států i EU a může vést ke konfliktům.
- Imperiální identita: Rusko bylo po staletí říší a mnoho Rusů se stále považuje za dědice velmoci. Tento mentální rámec jim ospravedlňuje agresivní chování vůči sousedům.
- Geopolitická rivalita: Snahy Ruska obnovit vliv na postsovětském území vedou ke konfliktům se státy, které usilují o integraci s EU a NATO.
- Hrozby pro Evropskou unii
Rusko, disponující značnými zdroji díky koloniálnímu vykořisťování národních republik pod záminkou ochrany velkého území, bude vždy udržovat početnou armádu. Rusko se silnou, pravidelně válčící armádou a s politickou elitou s trvale militaristickou ideologií představuje trvalou hrozbu pro stabilitu a bezpečnost Evropy.
- Vojenské akce: Války v Čečensku, Gruzii, Sýrii a na Ukrajině i vojenská přítomnost v zemích střední Afriky ukazují ochotu Ruska použít sílu k dosažení svých cílů. Tyto akce podkopávají mezinárodní právo a mohou eskalovat konflikty.
- Hybridní války: Kybernetické útoky, dezinformace a ekonomický tlak destabilizují státy EU a narušují jejich jednotu a bezpečnost.
- Destabilizace veřejného pořádku v EU: Využívání migrantů, vlivových agentů, uplácení politiků a novinářů ve známých evropských médiích je dalším projevem ruské agresivní politiky vůči sousedním státům a existenciální hrozbou pro stabilitu EU.
- Nutnost dekolonizace Ruska
Dekolonizace Ruska znamená revizi jeho vnitřního uspořádání a vztahů s regiony, které byly historicky součástí říše. To by mohlo snížit míru agresivity a vytvořit stabilnější politické prostředí.
- Právo národů na sebeurčení: Podpora práva na sebeurčení národních republik, jako je Čečensko, které historicky usilují o nezávislost, by mohla snížit vnitropolitické napětí a omezit vnější agresi.
- Demokratizace: Odstranění autoritářských režimů a přechod k demokracii by mohl snížit militaristické tendence.
- Obavy, které ruská opozice vnucuje mezinárodnímu společenství, aby zachovala imperiální formát Ruské federace
Aby si Rusko zachovalo imperiální hranice, využívá protirežimní opozice ve vztahu k mezinárodním institucím argumenty o nepředvídatelných důsledcích v případě rozpadu Ruska – rozšíření vlivu Číny a hrozbu šíření jaderných zbraní. Podobné obavy existovaly i před rozpadem SSSR. S ohledem na současné globální politické změny je však pravděpodobné, že nově vzniklé státy na Dálném východě, Sibiři, Povolží a na Severním Kavkazu získají ochranu vedoucích mocností.
- Správa jaderného arzenálu: Nové vlády vzniklých států budou samy mít zájem zajistit bezpečné uložení jaderných zbraní pod mezinárodním dohledem.
- Protektorát vedoucích mocností: Nové státy se mohou obrátit na USA, EU a další za účelem ochrany, včetně předání jaderného arzenálu nebo jeho návratu Rusku.
- Expanze Číny: Pod ochranou vedoucích mocností nebude Čína schopna expandovat do nových států. Tyto státy raději navážou politické a ekonomické vztahy se Západem, Japonskem, Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem.
- Konflikty zájmů: Pokud Čína dodrží mezinárodní dohody, může se stát jednou z mocností v oblasti. V opačném případě bude v izolaci. Jedině tak dosud nepohltila Tchaj-wan nebo ekonomicky slabé Mongolsko.
- Změna fasády Ruska neodstraní jeho hrozbu pro svět a EU
I kdyby se k moci dostala dnešní antiputinovská opozice, svět získá nové vydání starého imperiálního Ruska s demokratickým nátěrem. Tato opozice stále uvažuje v imperiálních kategoriích. Nejde o skutečně demokratickou sílu, ale o soupeřící klan, který chce nahradit putinovský režim, aniž by změnil jeho základy.
- Problém nespočívá pouze v samotném Putinovi, ale také v elektorátu, který jeho autoritářské vládnutí podporuje.
- Jakákoli nová vláda bude muset brát ohled na šovinisticky naladěné obyvatelstvo.
- Pravá demokracie není možná bez ochoty vzdát se imperiálních výbojů. Například jak by nová “demokratická“ vláda udržela Čečensko, které vždy usilovalo o nezávislost? Znovu by jej obvinila ze separatismu a poslala armádu?
Velikost Ruska je základem jeho imperiální ideologie:
Udržování dobytých území a podrobených národů prodlužuje imperiální ambice. Tyto ambice brání demokracii a podporují autoritářství. Zdroje národních republik budou i nadále vykořisťovány pro vojenské účely a jejich obyvatelstvo rekrutováno pro další války.
Závěr
Otázka bezpečnosti EU a dalších regionů v souvislosti s existencí Ruska v současných hranicích si zasluhuje pečlivou analýzu.
Rusko v dnešních hranicích posiluje velmocenské vědomí obyvatel a generuje agresivní politiku, čímž představuje trvalou hrozbu pro sousedy a EU.
Rusko je však kolos na hliněných nohách. Vzhledem k odstředivým tendencím v národních republikách je jeho rozpad zákonitý a nevyhnutelný. Otázkou zůstává, zda bude pokojný a řízený, nebo krvavý a chaotický – což záleží i na politické vůli mezinárodních institucí.
Dekolonizace Ruska a podpora práva národů na sebeurčení mohou snížit tuto hrozbu.
Po rozpadu SSSR se podařilo zabránit šíření jaderných zbraní – tato zkušenost může být využita i v budoucnu. Mezinárodní společenství bude schopné vytvořit efektivní kontrolní mechanismy.
Obavy z posílení čínského vlivu na nové státy na Dálném východě a Sibiři jsou přehnané. Tyto státy se budou snažit spíše o spolupráci se Západem. To může být základem nového bezpečnostního řádu v regionu.
Pokud rozpad SSSR na 15 států nezpůsobil geopolitický chaos, rozpad Ruska na 25 republik je ještě méně rizikový.
Nové státy se mohou nejen vyhnout hrozbám ze strany Číny či jiných autoritářských režimů, ale i vytvořit efektivní mechanismy k zajištění vlastní bezpečnosti a nezávislosti.
Role Čečenska
Čečensko sehrálo klíčovou roli při vzestupu putinského režimu – právě během dvou čečenských válek si Putin upevnil moc a získal podporu nacionalistů. Čečenská válka se stala symbolem brutality režimu proti nesouhlasu a národním hnutím.
Bylo by proto humánní a právně spravedlivé, kdyby mezinárodní instituce a evropské parlamenty následovaly příklad ukrajinské Nejvyšší rady a uznaly Čečenskou republiku Ičkerii za Ruskem dočasně okupovaný stát, a zároveň uznaly genocidu čečenského národa.
Čečensko může v budoucnu znovu sehrát klíčovou roli – při rozpadu režimu. Jeho lid, který prošel velkým utrpením, může být katalyzátorem nezávislosti i pro další národy.
OSM STATEČNÝCH – jak to funguje?
Od roku 2022 píšu všechny články (kromě Běloruského a Historického okénka), překládám, titulkuji videa, ověřuji informace a shromažďuji data. Ada Šatochinová dodala webu jeho současnou tvář, vizualizuje a aktualizuje data na úvodní stránce a vymýšlíme spolu další možné způsoby prezentace.
Měsíční náklady na provoz stránky činí zhruba 2500 Kč. Někdy je to o i hodně více. Zahrnují snadno vyčíslitelné položky – web a jazykové mutace, programy na zpracování videí a obrázků, předplatná, která potřebujeme pro ověřování nebo prezentaci našeho obsahu. Pak je tu ještě připojení, spousta drobných nutností – a zcela nespočitatelný čas a práce pro bono.
Příspěvky našich příznivců mnohdy nepokrývají ani ty vyčíslitelné náklady. Kdyby se za měsíc podařilo vybrat na ně, plus ještě alespoň tolik, aby Ada nemusela pracovat zadarmo a abych si já mohla dovolit věnovat projektu čas každý den, mohlo by to OSM STATEČNÝCH hodně posunout.
Nerada bych zapomněla na to podstatné. Domnívám se, že informace na našem webu v českém online prostoru jinde nenajdete buď vůbec, nebo jen marginálně. A domnívám se také, že je naše téma mimořádně důležité, přestože se ho teprve za pochodu učím zpracovávat a prezentovat smysluplně.
Nemám žádný státní ani nestátní grant, žádný z nebe spadlý vstupní kapitál, nestojí za mnou žádný tajemný jednotlivec ani organizace. Jste tu jen vy. Tedy ti, kteří tento projekt považují za smysluplný. Chci, aby to tak zůstalo. Přidáte-li se, zvládneme toho společně víc. Díky.
Anna
Pomáhají Ukrajině. Ukrajina pomáhá jim.
Pro nás na západě jsou neviditelní, nezařaditelní, odsouditelní, ignorovatelní.
Ruské hnutí odporu.
