Valná většina Ruska verbování tak či onak sabotuje
Text od iniciativy “Protiválečná nemocenská” bez dodatků a úprav.
Ještě jednou stojí za to připomenout, jak mohou protiválečná média nedobrovolně šířit narativy prospěšné vládnoucí moci. Poměrně často jsou například k vidění materiály o tom, jak lidé poslušně chodí na vojenské evidenční a náborovou kanceláře, stojí tam fronty, rezignují na svůj osud a nesnaží se s tím nic dělat. Pro stát je to výhodné – motivace k boji mizí, pokud se lidé zdají být takto submisivní. Zdá se, že jen menšina je připravena jednat.
Faktem ale je, že samotný stát spoléhal na tu nejposlušnější část populace. Aby se zmobilizovalo 300 000, byla rozeslána předvolání až neuvěřitelnému množství lidí. Včetně těch, kteří nevyhovují zdravotně, věkem, nikdy nesloužili v armádě atp. Přirozeně, jisté malé procento těch, kteří obdrželi předvolání, šlo do vojenských registračních a branných úřadů, čímž se vytvořily notoricky známé fronty.
Sázka na submisivní menšinu se ale ukázala jako neúspěšná. Pomyslete: i přes rozsah předvolání musely úřady organizovat razie (i na bezdomovce v ubytovnách), chytat lidi v práci a v dopravě, začít mluvit i o mobilizaci vězňů. Podle Putina bylo zatím mobilizováno 222 000 lidí.
Reálná čísla se zdají být vyšší. To vše je však nejlepším důkazem nedostatku jakékoli významné podpory ze strany úřadů. Stát musí zacházet nepředstavitelně daleko, aby dal dohromady 300 000 lidí z celé země se 146 miliony obyvatel.
Namísto lamentování nad poslušností těch, kteří šli na vojenské evidenční a odvodové úřady, stojí za to věnovat pozornost tomu, že valná většina mobilizaci sabotuje. Úřady nemají ani ideologické prostředky schopné přesvědčit lidi, aby se účastnili války, ani fyzické prostředky, aby je tam poslaly násilím. Neúspěch na všech frontách. Podíváte-li se na situaci v tomto světle, lze se trapným pokusům úřadů jen smát. Mobilizační kampaň opět odhalila rostoucí bezmoc Putinova režimu a jeho hmatatelnou křehkost.
