Monitoring regionálních procesů v Ruské federaci / 1. pololetí 2024
Už jsme přinesli překlad dubnového monitoringu odstředivých a konfliktogenních procesů v Ruské federaci. Think tank Ukrajinská strategická studia podobné analýzy sestavuje nejen každý měsíc, ale i souhrnně za delší dobu, konkrétně za půl roku. Překlad takové půlroční analýzy přinášíme teď.
Nevládní think-tank Ukrajinská strategická studia realizuje dlouhodobý projekt Monitorování regionálních procesů v Ruské federaci (RF). Cílem výzkumu je zachytit a určit dynamiku konfliktogenních a dezintegračních faktorů, které přispějí k dekonstrukci RF a jejímu zániku jako geopolitické reality. Předmětem monitorování je informační pole RF, každý měsíc se analyzují nejoblíbenější zprávy z různých regionů Ruska, což poskytne jasnější představu o vnitřních procesech, které probíhají na území agresorského státu a umožní monitorování konfliktogenních regionálních procesů. Projekt probíhá ve spolupráci s iniciativou Antiimperiální blok národů a občanským sdružením Ukrajinský student.
Monitorování probíhá na základě sedmi základních kvalitativních parametrů, o kterých se uvažuje v souvislosti s jejich vzájemnou shodou a dopadem na posílení nebo oslabení ústřední moci. To znamená, že existuje potenciál k její dezintegraci nebo naopak celistvosti.
- Společensko-politické: místní politici, „Varjagové“, politické instituce, klany, procesy atd.
- Socioekonomický: mezirozpočtové vztahy, obchodní činnost, kontrola aktiv a peněžních toků atd.
- Humanitní: jazyk, kultura, vzdělávání, filmová produkce atd. Prohlášení úřadů, inteligence a aktivistů o historických, kulturních otázkách.
- Náboženský: oddělení církve od státu, účast na státní propagandě resp. kontrapropagandě, ovlivňování politických, kulturních procesů.
- Národní – postavení původních obyvatel, jejich vliv na situaci v regionu, osvobozenecký boj.
- Environmentální – znečištění životního prostředí a jím vyvolané protesty.
- Vojenský – vliv války a mobilizace na společensko-politickou situaci.
Monitorování konfliktogenních a dezintegračních faktorů v RF
První pololetí 2024
Největší vliv na procesy v Rusku v prvním pololetí roku 2024 má agresivní válka Ruska proti Ukrajině (tzv. SVO), přechod země na válečnou ekonomiku, omezení občanských a národních práv. Hlavními společenskými konfliktogenními událostmi na území RF se staly lednové protesty v Baškortostánu, jarní rozsáhlé ekologické katastrofy, zejména povodně v Orenburské a Kurganské oblasti a rozsáhlé požáry. Situace v Rusku se nadále postupně komplikuje a centrum nadále ztrácí kontrolu nad situací, zachovává si však informační cenzuru v zemi a mocenské páky vlivu.
Významnou událostí na celonárodní úrovni byly tzv. Putinovy volby v březnu 2024, které způsobily „restart moci“ na federální a regionální úrovni, vládní změny, rezignaci části šéfů subjektů federace. Byl odvolán ministr obrany Sergej Šojgu, který byl jmenován tajemníkem bezpečnostní rady RF (namísto Nikolaje Patruševa staršího). Tato rezignace je s největší pravděpodobností trestem za neúspěšné vedení války. Na post šéfa vojenského rezortu je nominován bývalý vicepremiér pro ekonomické otázky Andrej Bělousov, který je spojován s Putinovými blízkými Kirijenkem a Kovalčukovými.
V režimu ruského typu závisí význam institucí na vazbách jejich vůdců na Putina. V důsledku toho Rada bezpečnosti ztrácí roli a stává se čestným důchodem, na který byl poslán S. Šojgu. Jeho klíčoví náměstci jsou přitom zatýkáni – nejprve Šojguův náměstek Timur Ivanov, později náčelník Hlavního personálního úřadu ministerstva obrany Jurij Kuzněcov.
Mezi osobami blízkými kremelskému diktátorovi je Nikolaj Patrušev starší, jehož role je poněkud oslabena, ale Putin s ním evidentně počítá, vždyť byl jmenován poradcem v administrativě a jeho syn Dmitrij se stal vicepremiérem.
Nejdůležitější je, že ve svých funkcích zůstali všichni kromě S.Šojgua, šéfové silových resortů – Alexandr Bortnikov (šéf FSB), Viktor Zolotov (šéf Rosgvardie) a Sergej Naryškin (šéf Služby vnější rozvědky). Stojí za zmínku, že Bortnikov a Zolotov jsou kreatury Patruševa, protiváhou jim zůstávají Andrej Bělousov a Valerij Gerasimov. A Putin se nejspíš bude snažit pracovat skrze ně, přímo řídit průběh války.
Ale hlavní fakt – přes různé náznaky od zasvěcených – se nezměnil předseda vlády Michail Mišustin. Začínal jako nenápadný technokrat a dodnes minimalizuje radikální prohlášení o zahraniční politice tím, že působí jako „efektivní hospodář“. Stále více se potvrzuje, že právě jeho podporuje Peking jako Putinova nástupce, a je nucen počítat s názorem staršího bratra. Není divu, že nová stará vláda byla jmenována před Putinovou návštěvou Číny ve dnech 16. až 17. května.
Dalším trendem, který je sledován ve zprávách, je, že ruský režim čelí neschopnosti bojovat bez všeobecné mobilizace, a kvůli tomu hromadně verbuje žoldáky z Afriky a Asie. V červnu také řada regionů desetinásobně zvyšuje platby z místních rozpočtů na podporu „dobrovolníků“. Vláda se však obává totální mobilizace a masových protestů po ní.
Za zmínku stojí rostoucí ekonomické problémy zhoršované západními sankcemi. Po zavedení balíku sankcí 13. června bylo obchodování s dolarem a eurem v Rusku zastaveno. Ruský rubl přestal být volně směnitelnou měnou. Americké ministerstvo financí také prohlásilo, že je připraveno zavést jakékoli sankce proti zahraničním bankám za transakce s ruskými finančními organizacemi, mezi nimi se Sberbank a VTB. Souběžně s tím byly zavedeny nové sankce v oblasti IT. Od 12. září je zakázán export, prodej nebo poskytování IT konzultačních a designových služeb, IT podpory a cloudových služeb z USA a třetích zemí do Ruska.
Podle tradičních parametrů je ruská ekonomika ve skvělé kondici. Nicméně, Putin a jeho společnost zkreslili její strukturu směrem k vojenskému komplexu natolik, že už nemůžeme měřit její stav podobně jako v jiných zemích světa. Kremelští propagandisté vesele poukazují na to, že jejich HDP roste rychleji než u mnoha států EU. Zapomínají však zmínit, že v Rusku nyní platí nevídaná omezení pohybu kapitálu, role vlády v ekonomických procesech nepřirozeně vzrostla a obchodní vazby Moskvy s vnějším světem prošly během dvou let radikální přeorientováním ze Západu na Asii.
V Rusku zatím neexistuje režim plánovaného hospodářství typický pro SSSR před jeho zhroucením. Na druhou stranu, země agresora již není státem s tržní ekonomikou. Systém, který dnes existuje v Moskvě, se označuje jako „dirigismus“, charakterizovaný aktivním státním zasahováním do všech ekonomických procesů. Moskevská vláda uplatňuje svou strategii represivními metodami, čímž staví obchodní a populační zájmy níže než válečné potřeby. Minimální blahobyt řadového občana přitom zůstává důležitou součástí kremelské politiky. Ve svých předvolebních prohlášeních Putin slíbil svým voličům státní programy, které mohou stát mnoho bilionů rublů. Sliby pravděpodobně zůstanou sliby: tyto biliony budou vynaloženy na „hroby“ a opravy rafinerií poškozených ukrajinskými drony, nikoli na blaho obyvatel temné ruské vesnice.
Po dvou letech velké války se základním scénářem pro Moskvu stala dlouhodobá ozbrojená konfrontace. Kreml nevěří v možnost porážky, ale také nedoufá ve zrušení sankcí a návrat ke světovému obchodu. Nedávné restrikce vůči moskevské burze, byť velmi bolestivé, nebyly pro Moskvu žádným překvapením; vláda se na ně dlouho připravovala.
Budoucnost ruské ekonomiky závisí na tom, zda se Kremlu podaří nalézt zdroje financování podstatně rostoucích vojenských výdajů. Zvýšení výdajové části rozpočtu plánují zajistit příjmy z prodeje energií, zatím však není jasné, zda tyto příjmy budou získány. Zdrojem vyrovnání deficitu je Fond národního blahobytu, který se rychle vyčerpává: hodnota jeho likvidních aktiv se snížila z 9 bilionů rublů na začátku roku 2022 na 5 bilionů na začátku roku 2024.
REGIONY
a) Kavkaz
Ve dnech 15. až 17. března se v Rusku konaly prezidentské volby. Ruská Ústřední volební komise prohlásil, že Putin v Rostovské oblasti získal 90,81% hlasů voličů, což ukazuje na řízenou práci místních úřadů.
Mezi událostmi tohoto pololetí bychom vyčlenili následující:
Informace o zatčení čtyř obyvatel Rostova, kteří jsou podezřelí ze zapálení dvou transformátorových rozvoden a plánování žhářského útoku na páteřní ropovod. Také v Novočerkasské plynové elektrárně v noci na 25. března došlo k požáru. Podle ukrajinských médií událost způsobily ukrajinské bezpilotní letouny, které na ni zaútočily. Ruská média neinformují o příčinách, pouze o samotných požárech a likvidaci všech následků.
Média dostávají drobné informace o podvratných aktivitách – pokusech o diverzní akce na energetických systémech v oblasti a nedostatečné podpoře ruských vojáků. Zajímavá je motivace a důvody takového jednání. Oblast je blízko ukrajinských hranic, respektive důsledky války jsou zde slyšet o něco více. V regionu dochází k událostem, které lze interpretovat jako ty, které otřásají vnitřní stabilitou moci.
Kubáň (Karačajevsko-Čerkeská republika, Krasnodarský kraj, Adygejská republika, Stavropolský kraj)
Krasnodarský kraj je podle Rosstatu na třetím místě mezi regiony v přirozeném migračním přírůstku od začátku roku 2024. Region i nadále přitahuje pracovní migranty z hornatých republik severního Kavkazu, kde je přebytek pracovních sil, a také z mezinárodně neuznané Abcházie. Kozácký subetnos stále více obrůstá svaly a cítí se na březích dolní a střední Kubáně jako první mezi rovnými. Odvážný postoj „kubanoidů“ neustále zaznamenávají i „ruští“ příchozí ze slovanských regionů Ruska. Nejvíce to pociťují pracovní migranti ze středoasijských republik. Po teroristickém útoku na moskevskou koncertní síň Crocus City Hall během vystoupení skupiny Piknik 22. března 2024 pořádkové síly provádějí neustálé razie na stavbách a zemědělských podnicích, kde odhalují nelegální imigranty podléhající deportaci.
Pokračují také soudní represe proti odpůrcům války, zejména soud s Michailem Balabanovem. Rodák z Kazaně Michail Balabanov byl zadržen ve Stavropolském kraji v prosinci 2022. Vyšetřovatelé se domnívají, že plánoval zapálení odvodové kanceláře na základě úkolu ukrajinské rozvědky. Trestní řízení bylo zahájeno podle paragrafu o přípravě teroristického útoku. Státní zástupce také požadoval 10 let pro pjatigorského ekologického aktivistu Sergeje Legkobitova.
19. března byl přerušen provoz letiště v okrajové metropoli. Důvodem bylo poškození přistávací dráhy.
„Pokozáčování“
V Krasnodarském kraji aktivně probíhá proces budování „Kubáňského kozáckého vojska“ (dále “KKV”), který pokrývá všechny důležité oblasti života v regionu: od předškolního vzdělávání až po účast jednotek KKV v „SVO“. Děje se tak za aktivní podpory oblastní správy. Přímo se o tuto záležitost stará ataman „KKV“ Alexandr Vlasov, který zastává funkci viceguvernéra kraje. V jiných regionech, které byly historicky součástí Kubánské oblasti, se však tyto procesy buď nekonají, nebo mají mírný a ne tak komplexní charakter.
Ideologickými pilíři „pokozáčení“ jsou mýty o „vděčnosti a věrnosti ruskému impériu“, o „Velkém vítězství“ a „SVO“. Tvoří obraz kozáckého světa, který je pohodlný pro Moskvu, neboť jsou zároveň hlídacími psy říše a bojovou avantgardou „ruského světa“.
Socializace dětí a mládeže
Dva základní prvky socializace kozáků na Kubáni jsou vděčnost říši a vyznání všeruského integrálního mýtu o „Velkém vítězství“. Zde je několik příkladů.
Při oslavách 295 let od narození Kateřiny II. v Krasnodaru viceguvernér kraje, ataman „Kubáňského kozáckého vojska“ A. Vlasov zdůraznil: „Naši kozáci znají datum narození Kateřiny II. z mládí a také si pamatují význam listiny o ovládnutí kubáňské země, která byla kozákům udělena 30. června 1792.“
Při předávání cen vítězům soutěže dětské kozácké písně a galakoncertu věnovanému 79. výročí „vítězství ve Velké vlastenecké válce“ jeden z čestných hostů z Vyšetřovacího výboru RF uvedl: „Zde dnes vidíme chlapce nesoucí prapory našich dědů, bojovníky, kteří stejně jako naši předkové hájí čest a svobodu vlasti, plní nejtěžší úkoly v průběhu SVO, odhalují statečnost a hrdinství.“
Na zasedání Rady atamanů Všeruského kozáckého spolku ataman „KKV“ A. Vlasov řekl, že Svaz kozácké mládeže Kubáň má více než 118,5 tisíc členů.
Historická paměť
Ve stanovách Krasnodaru bude zakotvena „historická role“ KKV jako nástroje ochrany imperiálních zájmů. „Nebude chybou, když stanovy stanoví, že město Krasnodar-Jekatěrinodar založili kozáci v období 1793-1794 za účelem ochrany jižní hranice Ruska,“ poznamenal zástupce ředitele právního oddělení Michail Dimitrenko.
26. dubna se připomínalo památné datum – Den rehabilitace kubáňského kozáctva, který přijalo zákonodárné shromáždění Krasnodarského kraje v roce 1995. Kubánské kozácké vojsko naplánovalo uspořádání slavnostních a vzpomínkových akcí v 556 kozáckých společnostech na území Krasnodarského kraje, Republiky Adygea a Karačajevsko-Čerkeské republiky a v Suchumském zvláštním kozáckém oddělení v Abcházii.
V Lazarovu sobotu na památku kozáků, kteří zahynuli v letech sovětských represí, metropolita Vassilij po skončení liturgie ve Vojenské katedrále Alexandra Něvského vykonal zádušní modlitbu.
Ilustrativní je v tomto ohledu dodnes prohlášení gubernátora Krasnodarského kraje V. Kondratěva: „Tento den oslavujeme jeho znovuzrození, vyrovnání s minulostí a oslavu historické spravedlnosti. Náš kraj vždy byl a zůstane zemí kozáků oddaných své vlasti.“ Vedoucí postavení Moskvy v represích proti Kubáňanům gubernátor oblasti raději nezmiňuje, aby nezničil propagandou vytvořený obraz světa.
Totéž platí pro ukrajinskou kulturu na Kubáni, která se redukuje na etnograficko-folklórní projevy. Zde se vlajkovou lodí stal Státní akademický Kubáňský kozácký sbor pod vedením věrného putinisty Viktora Zacharčenka, jehož 50. výročí tvůrčí činnosti ve funkci uměleckého šéfa a šéfdirigenta bylo široce oslavováno na nejvyšší krajské úrovni. Tím byl uctěn jeho přínos k proměně slavného tvůrčího kolektivu v propagandistický nástroj.
„SVO“
Na Kubáni vzniká silná regionální vojenská buňka. Jejími základy jsou státní promoskevská kozácká ideologie, materiální pobídky a „pokozáčování“ na územním základě. Žádná aspoň trochu významná událost v životě vojenských jednotek sídlících v Krasnodarském kraji není posvěcena bez viceguvernéra Krasnodarského kraje, kremelského atamana Kubáňského kozáckého vojska A. Vlasova. Svou přítomností má ztělesnit příslušnost jakýchkoliv lidí v uniformách ke kozácké vojenské tradici.
Místní úřady na všech úrovních se snaží povzbudit doplnění řad lidí, kteří chtějí na Ukrajině zemřít. Tak v Gelendžiku místní zastupitelé rozhodli o dodatečné paušální platbě těm, kteří podepsali smlouvu pro výkon služby „za čárou“. Velikost „mrkvičky“ – 250 tisíc rublů. Zajímavé je, že „prémie“ za výběr jednotky posádkou v Krasnodarskému kraji převyšuje federální platbu: 195 versus 200 tisíc rublů. A s regionální platbou může naběhnout až na 1,4 milionu rublů (asi 14 tisíc dolarů).
Protestní a antisystémové akce
Jedinou formou protestu na Kubáni, která režim příliš nedráždí, jsou ekologické akce podporované „dvořanskou“ opozicí. Více než 150 lidí se zúčastnilo shromáždění proti skládce odpadků, kterou úřady plánují zřídit u obce Sovětskaja, oznámili organizátoři. „Bylo tam hodně policistů. Manifestace proběhla dobře a organizovaně. Vystoupilo na ní asi deset lidí z řad obyvatel obce, zástupci stran KSRF a Jabloko a ekologové,“ komentovala Albina Maščenková, vůdkyně občanského sdružení Brána Kavkazu.
Ale odpor k agresivní válce a podpora Ukrajiny má sporadický a neorganizovaný charakter. Tajné služby se snaží potlačit všechny jeho pokusy. Operativci FSB tak zadrželi muže, který chtěl předávat informace o akcích a rozmístění Ozbrojených sil ruské federace. Bezpečnostní složky uvádějí, že ke spojení s ukrajinskou rozvědkou se Kubáňan dostal sám.
Také proti šestnáctiletému mladíkovi ze Stavropolu bylo zahájeno trestní stíhání ve věci výzev k terorismu (č. 205.2 trestního zákoníku) kvůli protiválečným letákům. „Více než 400 lidí zemřelo v obci Buča v důsledku válečných zločinů spáchaných ruskými ozbrojenými silami. To není osvobození, to je genocida,“ stálo v letácích, které údajně rozlepil v noci z 3. na 4. dubna. Byla na nich také fotografie zničené budovy, nápis „Svoboda Ruska“ a odkaz na telegramový kanál “Legie Svoboda Ruska“.
„Pokozáčování“: SWOT analýza
Silné stránky
- Administrativní zdroje: proces podporují a usnadňují regionální správní struktury.
- Ideologický a hodnotový základ: silný ideologický rámec založený na historických narativech a loajalitě k Ruské říši.
- Dostupnost zdrojů: adekvátní zdroje přidělené na rozvoj a podporu kozáckých organizací.
- Autonomie procesu: proces funguje s významnou mírou autonomie od centrální autority.
- Totalita a vícesměrnost: komplexní a mnohostranný přístup zahrnující různé aspekty regionálního života.
Slabé stránky
- Odpor nekozáckých Slovanů: odpor místního slovanského obyvatelstva, které se neidentifikuje jako kozáci.
- Kastovní systém: vytvoření kastovní sociální struktury, která může vést k vnitřnímu rozdělení.
- Územní omezení: proces je omezen na konkrétní geografické oblasti s historickými vazbami na region Kubáň.
- Nedostatek federálního legislativního rámce: absence celostátního právního základu pro podporu a legitimizaci procesu.
- Negativní přístup z jiných etnických komunit: odpor a negativní vnímání ze strany jiných národních a etnických skupin.
- Apolitická povaha: hnutí může postrádat politickou angažovanost a vliv.
Příležitosti
- Formování místní armády podobné „Kadyrovcům“: potenciál vytvořit regionální vojenské síly podobné čečenským jednotkám.
- Expanze do dalších regionů: schopnost rozšířit proces do dalších oblastí historicky spojených s regionem Kubáň.
- Získání výhod a privilegií na federální úrovni pro Krasnodarský kraj: příležitost zajistit pro region federální výhody.
- Růst etnického vědomí a budování národa: zvýšené etnické povědomí a potenciál pro budování národa.
- Zajištění osobních výhod a privilegií pro kozáky: získání specifických výhod pro jednotlivce, kteří se identifikují jako kozáci.
- Přeměna Kubáně na magnet pro slovanskou populaci severního Kavkazu: přilákání slovanských populací ze severního Kavkazu.
- Zvýšení vlivu kubáňské elity v národním měřítku: Posílení politického a sociálního vlivu kubáňské elity v Rusku.
- Politizace procesu (vytvoření příslušné strany): založení politické strany zastupující kozácké zájmy.
Rizika
- Mezietnické konflikty: potenciál pro konflikty mezi různými etnickými skupinami.
- Konflikty s jinými ruskými regiony: možnost sporů s jinými regiony v Rusku.
- Spontánnost a ztráta kontroly: proces se může stát neovladatelným a odchýlit se od zamýšlených cílů.
- Přehnaná očekávání a zklamání: vysoká očekávání mohou vést k nespokojenosti, pokud nebudou přijaty zvláštní zákony, nebo dojde k jinému zklamání.
- Konflikt s ústředními orgány: napětí s federální vládou, které vede k požadavkům na zvýšení regionálního statutu, autonomie nebo dokonce separatismu.
- Omezení procesu ústředními orgány: potenciální potlačení nebo omezení procesu ze strany ústřední vlády.
Proces „pokozáčování“ v této fázi slouží zájmům Putinova režimu, probíhá totiž pod pečlivou ideologickou kontrolou a v očích centra vypadá hlavně jako konstrukce etnografické rezervace pro kozácké etnikum na Kubáni, vytvoření organizované komunity s imperiálním světonázorem a ochotou bránit její zájmy před vnitřními nepřáteli, a je zdrojem doplnění ztrát okupačních vojsk. Tento proces však s sebou nese značná rizika a konfliktogenní faktory, kterých musí Ukrajina bezpodmínečně využít.
„Pokozáčování“ bude ohrožovat imperiální integritu v době, kdy se v něm začnou projevovat následující rysy:
- Politizace. Hlasování kozáků jen pro „své“, požadavky na rozšíření kvót na stranických seznamech, vytvoření politické strany. Zvýšení vlivu kozáckých organizací na rozhodnutí příslušných orgánů.
- Šovinismus. Jako privilegovaná vrstva kozáctvo Kubáně zvýší míru agrese vůči příslušníkům jiných etnik a migrantům z jiných ruských regionů.
- Vytvoření a legalizace kozácké silové struktury. Stane se nástrojem řešení ekonomických, etnických, jiných sporů a bude znamenat nárůst apetitu místních elit.
- Hledání sebe sama v existujícím vztahovém systému federálního centra a regionů a touha jej změnit. Růst sebeuvědomění, které se bude opírat o širokou zdrojovou základnu, povede k potřebě rekonfigurovat vztahy jak s ústředními orgány, tak se subjekty sousedícími s Krasnodarským krajem. Především se tak bude dít pod záminkou shromažďování historických pozemků KKV a hájení zájmů kozáků, kteří tam žijí.
Vzhledem k výše uvedenému je v ukrajinském zájmu prosazovat „partyzánským“ způsobem tyto narativy:
- Diskuse kolem zákona „O ruském kozáctví“: požadavky na jeho rychlejší přijetí a zařazení výhodných ustanovení pro „KKV“, u kterých je nepravděpodobné, že budou přijaty. To by podkopalo důvěru v režim a představitele kozáků, kteří pro něj pracují.
- Propagace mytologém o výlučnosti kozáctví, jeho zvláštnosti a méněcennosti jiných národů Kubáně (návrat do „zlatého věku“ předrevolučních časů). To povede ke zvýšení napětí ve vztazích s národními republikami a komunitami, ke zvýšení konfliktů na etnické půdě.
- „Kadyrov“. Zástupci KKV by měli mít licenci na násilí podobné čečenským bezpečnostním složkám. To nevyhnutelně povede k nárůstu konfliktů řešených silovým způsobem a destabilizuje situaci. A tím i důvěru režimu.
- Demonstrace nerovnosti postavení kubáňských kozáků v různých federálních subjektech. Například privilegovanost v Krasnodarském kraji a bezpráví v Karačajevsko-Balkarsku. Podněcovat v prvních touhu „pomoci bratrům“ a v těch druhých vyřadit části se slovanskou většinou z republiky a připojit je ke kraji.
Tyto narativy by neměly mít žádné proukrajinské zabarvení a neměly by mít ve svých projevech extrémní stupeň. Jejich hlavním úkolem je zasévat pochybnosti a nastolovat téma k diskusím, aby hnutí „kozáků“ nebylo předčasně potlačeno jako ohrožující stabilitu moskevské říše.
Karačajsko-Balkarsko
Ke svátku Dne znovuzrození Karačajského národa dal prezident Karačajevsko-Čerkeské republiky Rašid Temrezov zahájení výstavby věže Alan-Kjala ve vysokohorském aulu Hurzuk (je to jedna z osad karačajevské „girlandy“). Na akci byli přítomni nejen zástupci republikánské elity, ale také Karačajci – postavy federálního rozsahu: senátor Achmat Salpagarov, poslanec Státní Dumy Soltan Uzdenov a řídící partner AFK „Sistema“ Ali Uzdenov. Společnost je jednou z největších ruských veřejných diverzifikovaných holdingových společností s přítomností v obranném, finančním a technologickém sektoru a od podzimu 2023 podléhá americkým sankcím. Republikový vůdce během akce zapáleně prohlásil: „Tato významná kulturně-historická událost v životě nejen národů naší mnohonárodnostní Karačajevsko-Čerkeské republiky. Má velký sjednocující význam pro všechny národy severního Kavkazu a našeho Velkého Ruska.“
Pokud se v Karačajevsko-Čerkesku na oficiální úrovni hovoří o „přátelství mezi národy“, znamená to, že někde musí být potlačen další „požár“. Stalo se tak na pozadí dvou ozbrojených útoků bojovníků místní vojenskopolitické opozice na ruské policisty, které se odehrály poblíž Karačajevska. Oddíl vzbouřenců, složený z Karačajců a jednoho Slovana, který konvertoval k islámu, sice způsobil bezpečnostním složkám ztráty, ale byl v boji zničen. Tato událost vyvolala v republice značný ohlas a vyvolala živou diskusi a hodnocení. A tak byla Mezinárodní rada Karačajevo-Čerkeska nucena na tuto informační vlnu zareagovat: „Ve světle těchto tragických událostí jsme byli svědky šíření zpráv na sociálních sítích, které urážejí lidi kvůli národnosti a obsahují informace, které neodpovídají skutečnosti.“
Důležitým agentem koloniální správy v Karačajevo-Čerkesku jsou islámské náboženské instituce. Velmi vlivnou osobou mezi místními elitami je předseda Duchovní správy muslimů Karačajevsko-Čerkeské republiky, Karačajec Ismail-Hadži Berdijev, který na částečný úvazek od roku 2003 vede Koordinační středisko muslimů severního Kavkazu. Je to nejvyšší ruský muftí se sídlem v Moskvě. Hlavním úkolem struktury v regionu je boj proti wahhábismu, který od posledních rusko-čečenských válek představuje významnou hrozbu pro oficiální moc, protože právě jeho následovníci jsou se zbraní v ruce připraveni klást odpor imperiální správě. Zdá se však, že Ismail-Hadži z kremelských věží neviděl, co se děje v jeho rodné republice. Vždyť právě wahhábisté tvořili oddíl, který se dvakrát zapojil do boje s ruskými policisty poblíž Karačajevska. Po horkých stopách v Duchovní správě muslimů Karačajevsko-Čerkeské republiky se pochopitelně konalo na pokyn muftího Karačajevsko-Čerkeské republiky Berdijeva shromáždění, na kterém imámové největších mešit, ale i kádíjové a zástupci všech okresů odsoudili pokusy navozovat na karačajce nálepku „islamistických extremistů“. Znovu se tak potvrdilo, že národnostní konflikty uvnitř republiky doutnají.
Okupanti neutralizovali poměrně početné uskupení složené z místních obyvatel. To svědčí o potenciálu antisystémových hnutí mezi místními komunitami. Bezpečnostní složky zadržely v zahradním družstvu v Nalčiku 12 „ozbrojenců“, několik jich zabily. „Ozbrojenci“, které příslušníci tajných služeb zlikvidovali na předměstí Nalčiku, se ukázali být obyvateli Kabardsko-Balkarska.
Představitelé vlády považují za hlavní hrozbu činnost skupin ozbrojeného odporu, které se formují na náboženském a národnostním základě. 22. dubna došlo k útoku na policejní hlídku v Karačajevsku. Jeden z útočníků, Ruslan Semjonov, je na seznamu extremistů a teroristů. To dává důvod kvalifikovat událost nikoli jako jednání kriminálníků, ale jako projev aktivity vojensko-politické opozice v Kabardsko-Čerkeské Republice.
Kabardinsko-balkarské úřady hlásí, že poslaly na podporu účastníků „SVO“ a jejich rodin více než 1,6 miliardy rublů. Ale evidentně to není to, co potřebují horalé, kteří si neustále stěžují na vysoké jízdné nebo prohnilý systém zdravotní péče v republice. Setrvalost problémů působí nespokojenost a vystupňování protestních nálad zejména mezi mladými lidmi, kteří nevidí budoucnost v rámci ruské říše. To se promítá do aktivizace radikálních náboženských a separatistických hnutí. Jedním z nich je Islámský stát, který navzdory zákazu v RF stále verbuje své stoupence. Tak Jižní okresní vojenský soud v Rostově na Donu rozhodl o trestu pro obyvatele Kabardinsko-Balkarska Kantěmira Nafezova za účast na činnosti této teroristické organizace a přípravu teroristického útoku v Nalčiku v létě loňského roku. Také FSB Ruska v Kabardinsko-Balkarsku podává hlášení o ukončení činnosti 23letého obyvatele Baksanského okresu. Posílal na jedné ze sociálních sítí materiály „obsahující výzvy k provádění extremistických aktivit a zaměřené na ospravedlnění terorismu“. A v aulu Adil-Chalk v Karačajevo-Čerkesku v boji s bezpečnostními složkami zahynul pětadvacetiletý povstalec. Zavražděný sloužil u 49. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu. V chytrém telefonu zesnulého byla nalezena korespondence s koordinátory, kteří se nacházejí v zahraničí. Situace na severozápadním Kavkaze je tedy stále žhavější a moderní komunikační prostředky umožňují její působení z bezpečné vzdálenosti.
Vnější vlivy přispívají k růstu národního sebevědomí kabardsko-čerkeského lidu a radikalizaci jeho forem odporu vůči imperiální správě. To přímo i nepřímo uznávají jak její oficiální představitelé, tak místní elity loajální vůči Moskvě. Následky střetu u Nalčiku, kterého se zúčastnilo 12 povstalců, tak následoval brífink za účasti místopředsedy vlády Kabardino-Balkarsko a vedoucího oddělení republikové prokuratury. Úředníci uvedli: „Operační poměry v republice ohrožují náboženské a národnostní faktory… Jak v letech působení podzemní banditské skupiny, tak i v současné době se určité destruktivní síly snaží z různých stran destabilizovat situaci v republice.”
Tato situace nutí imperiální správu, aby aktivně reagovala. Lakmusovým papírkem se stal Den čerkeské vlajky. Na oficiální úrovni se akce konala pouze v Adygeji (protože je vlajkou republiky). A v Karačajevsko-Čerkesku uspořádali promoskevští vůdci zvláštní preventivní konferenci, kde ostře odsoudili činy těch, kteří si „dovolují provokativní výroky na adresu ruské zahraniční a domácí politiky. Zvláště nevhodné je, že zahraniční provokatéři se vyjadřují jménem celého čerkeského národa, aniž by k tomu měli pravomoc.“ V Kabardsko-Balkarsku se úřady obecně snažily oslavy co nejvíce utajit. Občanské sdružení Nart Heku požádalo o pořádání národních her „džeegu“ v Nalčiku na Abcházském náměstí, ale povolení nedostalo, a tak se akce přesunula do Domu mládeže, což značně omezilo okruh diváků a účastníků. Imperiální politika vůči kabardsko-čerkeskému lidu tedy vede k nárůstu národního odporu a hledání alternativních zdrojů informací, opozičních vůdců a utváření radikálních skupin. Ukrajinské tajné služby musejí tyto objekty nutně zohlednit, aby ovlivnily situaci v regionu severovýchodního Kavkazu.
Kadyrov stále vyjadřuje plnou podporu a loajalitu Putinovi a neustále vydává hlasitá prohlášení. Nicméně řada propouštění vrcholných politiků v Čečensku může svědčit o tom, že Kadyrov upevňuje své pozice a obklopuje se spolehlivějšími a loajálnějšími lidmi. Případ se střelbou v Petrohradě za účasti Čečence může svědčit o ojedinělém aktu protivládního protestu, i když to mocenské struktury popírají.
Na jaře 2024 je situace v Čečensku stále obtížná z hlediska lidských práv. Občanští aktivisté a novináři, kteří se těmto otázkám věnují, čelí výhrůžkám a násilí, což ztěžuje jejich práci.
Čečensko hraje důležitou roli ve vojenské strategii Ruska, zejména v kontextu války na Ukrajině. Čečenské vojenské jednotky jsou aktivně zapojeny do bojů, což podtrhuje jejich význam v ruské vojenské a zahraničněpolitické strategii. Kromě toho Čečensko nadále podporuje zahraničněpolitické iniciativy Moskvy v muslimském světě, zejména ve vztazích s arabskými zeměmi Perského zálivu.
22. dubna se objevily zprávy, že Ramzan Kadyrov je smrtelně nemocný. Tyto zvěsti nejsou nové, protože zprávy o jeho nemoci se objevily již v roce 2019. Povaha a tón zpráv v kombinaci s průzkumy mezi lidmi naznačují, že Kadyrov trpí smrtící pankreatickou nekrózou. Existují však některé údaje, které naznačují, že tomu tak není. V případě jeho smrti je pravděpodobný konfliktní potenciál v Čečensku a posun uvnitř RF. Již v květnu začínají rotace v čečenské vládě, jejichž cílem je posílit Kadyrovovy bezprostřední příbuzné. Většina, dokonce ani elity, je však nepřijímají. Podle pověstí je favoritem Putina a FSB generálmajor Apti Alaudinov, velitel praporu Achmat, který úzce spolupracuje s „ex-vagnerovci“.
Zahraniční vliv
10. května přijel do Čečenska prezident Republiky Guinea-Bissau Umaru Sisoku Embala, oznámil asistent hlavy Čečenska Umar Daudov. 11. května zástupce guinejské delegace, který přijel do Čečenska spolu s prezidentem země, požádal šestnáctiletého syna hlavy regionu, šéfa bezpečnostního oddělení hlavy Čečenska, kurátora Ruské university speciálních sil (RUS) Adama Kadyrova, aby předložil výuku střelby pro guinejské vojáky.
V dubnu bylo mezníkem zadržení hlavy čečenského ministerstva pro mimořádné situace Alichana Cakajeva dagestánskou policií za řízení v opilosti. Čečenské bezpečnostní složky jej de facto osvobodily. Dagestánský předseda Sergej Melikov vzápětí prohlásil: „Incident, k němuž došlo na hraničním přechodu Gersel, si jistě žádá tu nejzávažnější a nejpodrobnější analýzu a pochopitelně nijak neovlivní naše bratrské a dobré sousedské vztahy s čečenským národem.“
Na jaře roku 2024 zůstala situace v Ingušsku nestabilní. Během tohoto období provedly ruské bezpečnostní síly několik takzvaných „protiteroristických operací“, zejména ve městě Karabulak. Dne 12. března v Ingušsku příslušníci FSB údajně našli v lese úkryt bojovníků Ingušské osvobozenecké armády, kteří padli během boje 2. března v Karabulaku. Odpovědnost za boj s okupanty potvrdil Výbor pro ingušskou nezávislost.
Ve volbách prezidenta RF získal Putin v Ingušsku téměř 90% hlasů. Není bez zajímavosti, jak bylo uvedeno, že uprchlíci z Palestiny mohli hlasovat v prezidentských volbách RF v Ingušsku.
V regionu pokračovaly případy násilných zmizení, mučení a mimosoudních poprav. Zprávy lidskoprávních organizací svědčí o útocích na civilisty, které vedly k četným obětem na životech. Mezinárodní organizace vyzývají k okamžitým opatřením k zastavení těchto zločinů, situace však zůstává kritická.
Sociálně-ekonomická situace v Ingušsku je i nadále složitá. Vysoká nezaměstnanost a chudoba přispívají k sociálnímu napětí. Navzdory některým iniciativám místních úřadů na rozvoj infrastruktury a vytváření pracovních míst region potřebuje výraznou podporu pro stabilizaci situace. Problém vnitřně vysídlených osob je stále aktuální. Mnoho lidí, kteří během konfliktu uprchli z Čečenska, stále žije v Ingušsku. Jejich situace se komplikuje kvůli tlaku ze strany ruských úřadů, které se je snaží přimět k návratu do Čečenska, často bez zajištění vhodných podmínek pro návrat (Human Rights Watch).
Na jaře 2024 došlo v Severní Osetii k výraznému politickému napětí souvisejícímu s volbami a vnitřními konflikty. Komunální volby byly zastíněny obviněními z falšování, zejména z vhazování hlasovacích lístků a neotevření volebních uren. Strana Jednotné Rusko mírně ztratila podporu (ze 64,3% v roce 2012 na 59,23% v roce 2024). Konflikty mezi stranami, jako například mezi Komunistickou stranou ruské federace a stranou Komunisté Ruska, vedly ke vzájemným obviněním a soudním sporům. Vzniklo také napětí kvůli jmenování ministra zdravotnictví z jiného regionu, což vyvolalo hromadné odchody zdravotníků.
Na jaře 2024 došlo na vojenském letišti v Mozdoku k útoku ukrajinských bezpilotních letounů, také 8. června ruské síly sestřelily dron Ozbrojených sil Ukrajiny nad Severní Osetií – Alanií. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany. Po útoku ukrajinských bezpilotních letounů v Severní Osetii byly zaznamenány destrukce a požáry, jejich objemy jsou však zanedbatelné. Oznámil to ve svém telegramovém kanálu prezident republiky Sergej Meňajlo. Incident vyvolal značné znepokojení mezi místními obyvateli. Zdůrazňuje význam regionu pro ruské vojenské operace a nedostatečnou připravenost místní protivzdušné obrany.
11. června se v horách Severní Osetie zřítil Su-34 ruského letectva, který prováděl plánovaný cvičný let. Posádka letadla zahynula, uvedlo ministerstvo obrany RF.
Ekonomická situace v Severní Osetii je stále složitá. Region je závislý na federálních dotacích, ale také na příjmech ze zemědělství a malé průmyslové výroby. Investice do rozvoje regionu jsou omezené, což brzdí ekonomický růst a rozvoj infrastruktury.
Ve volbách získal Putin 92,12 procenta hlasů.
Populární zprávou se stalo korespondenční zatčení dvou Dagestánců bojujících na straně Ukrajiny na základě obvinění z vlastizrady. Podle spisu muži opustili ruské území v letech 2012 a 2017 a přestěhovali se na Ukrajinu.
Výraznou zprávou zůstává vyšetřování protiprávního jednání policie v Machačkale. 21. ledna policisté při zatýkání zabili pětatřicetiletého muže. Několik podezřelých je ve vazbě. To svědčí o snaze úřadů ukázat vysokou úroveň boje proti policejnímu bezpráví.
Guvernér Melikov také demonstruje ochranu zájmů místních obyvatel. Na jeho žádost Rosrybolovstvo podpořilo návrh na převod majetkového komplexu Arakumských a Nižno-Těreckých nádrží do vlastnictví Dagestánské republiky. Soud v Machačkale zároveň nařídil radnici Machačkaly, aby ukončila vypouštění odpadních vod do moře.
Viditelný je nárůst přítomnosti podniků a turistů z muslimských států, zejména ze Spojených arabských emirátů. Zástupci SAE, kteří přijeli do Dagestánu, v lednu jednají o vytvoření pracovních skupin pro podrobnější zpracování perspektiv spolupráce s Dagestánem. Podle agentury RIA Derbent se spolupráce dotkne oblastí cestovního ruchu (pětihvězdičkový hotel), medicíny (zdravotní středisko) a stavebnictví.
Národní otázka eskaluje: v Derbentu zveřejnili plakát k volbám, kde je Dagestán pojmenován „Lezgistan“. To vyvolalo rozhořčení komentátorů ohledně ignorování jiných národů republiky a podněcování etnického nepřátelství.
31. března v Dagestánu, v hlavním městě regionu Machačkale a v Kaspijsku, provedli ruští okupanti „protiteroristickou operaci“ proti bojovému podzemí. FSB při zadržení obklíčila čtvrť v ulici Achmet-Chána Sultana. Zadrženi byli tři lidé, kteří údajně plánovali bombový útok na nábřeží nebo v parku Vítězství v Kaspijsku (podle FSB se k tomu „přiznal“ jeden ze zadržených). Při ohledání místa zadržení byly nalezeny automatické zbraně, munice a odstřelovací puška připravená k použití. Okupační správa demonstrativně připomíná nebezpečí radikálních výzev, což naznačuje šíření nespokojenosti.
V polovině dubna probíhají v Dagestánu trestní procesy proti aktivistům za lidská práva, místní policie se však často vyhýbá zásahu násilím. Zároveň se rozbíhá kampaň proti místním „korupčníkům“ v místních úřadech, kteří jsou nejblíže regionální elitě. Bývalí a současní zaměstnanci společností Rosseta Severní Kavkaz a pobočka Dagenergo jsou obviněni ze zpronevěry 2,8 miliardy rublů z rozpočtu. Vedoucí oddělení pozemkových a majetkových vztahů správy Izberbaše, obviněný z podvodu a překročení pravomoci veřejného činitele, je vzat do vazby. Je třetím figurantem trestního řízení o nezákonném převodu pozemku firmou EKO a nezákonném vydání stavebních povolení.
Začátkem dubna se také konají akce ke 150. výročí národního básníka Sulejmana Stalského.
Bývalý šampion UFC z Dagestánu Chabib Nurmagomedov byl kritizován ruskými provládními činiteli. Záminkou byla jeho žádost o zastavení války v Gaze adresovaná Donaldu Trumpovi. Chabib Nurmagomedov se setkal s bývalým americkým prezidentem a nyní kandidátem na tuto funkci Donaldem Trumpem 2. června ve městě Newark. Naopak obyvatelé Dagestánu ho většinou podporují.
8. května v noci ve vesnici Batluch v Šamilském okrese vyhořel dům patřící náboženskému vůdci Achmadu Batluchskému. Požár je spojován s rétorikou kazatele opozičního vůči provládnímu muftímu.
Valerij Fadějev, předseda Rady prezidenta Ruska pro lidská práva, se domnívá, že v zemi by měl být zaveden zákaz nošení nikábu (muslimský šátek zakrývající obličej, s úzkým otvorem pro oči). O této otázce plánuje diskutovat s regionálními úřady a „představiteli tradičního islámu“, prohlásil Fadějev v rozhovoru s Parlamentními novinami. Tato otázka se stala předmětem kritiky mnoha muslimských blogerů.
V květnu Sergej Melikov oslovil parlament Dagestánu. Je hojně citován a diskutován. Místo městských částí vzniknou okrsky a namísto venkovských a městských obcí územní odbory okresní správy. Melikov také věnoval velkou pozornost boji proti ideologickému extremismu a terorismu a odsoudil „pseudoislámskou rétoriku“.
Za zmínku stojí prohlubování přímé ekonomické spolupráce s muslimskými státy, zejména SAE. Navzdory závislosti na Kremlu se místní úřady účastní přeshraničních jednání (především s Ázerbájdžánem). V květnu se uzavírají obchodní dohody s Ázerbájdžánem a Ománem.
Kalmycko je jednou z nejdepresivnějších oblastí RF. Etničtí Kalmykové tvoří většinu obyvatelstva, jsou převážně buddhistického vyznání. Výsledky Putinových voleb naznačují vysoký protestní potenciál, kandidát komunistů získal přes sedm procent hlasů. Batu Chasikov bojuje o právo být znovu nominován do čela republiky. Bývalý kalmycký vůdce Kirsan Iljumžinov občas v tisku přihřívá informace o svém možném návratu k moci.
Republika má dlouhou tradici nezávislosti, její diaspora je součástí Ligy svobodných národů a neuznává výsledky voleb. V březnu bylo vyhlášeno pátrání po náměstkovi Kongresu oirat-kalmyckého lidu Vladimiru Dovdanovovi.
Kalmycko zůstává rekordmanem v dluzích mezi obyvatelstvem a zadluženosti. Republika vede v počtu trestných činů s použitím střelných zbraní. Republika je na posledním místě v Rusku, pokud jde o personální obsazení zdravotnického personálu a přístup obyvatel k centralizovanému zásobování vodou. Pouze 1,86% populace má příjem vyšší než 100 tisíc rublů. Střední a malé firmy patří do top 10 žebříčků v počtu pracovních míst.
V republice se zhoršuje ekologická situace. Lidový Chural Kalmycka přijal zákon o státní regulaci zajištění úrodnosti zemědělské půdy. Jak vysvětlil ministr Timur Gavajev, ministerstvo nyní bude moci provádět konzervaci pastvin, které jsou nevhodné pro živočišnou výrobu, aby je obnovilo pomocí fytomeliorantů.
Desertifikace je v republice vážný ekologický problém. Antropogenní tlak bude následně zesilovat, protože se rozšiřují soukromé farmy. Situaci zhoršují stepní požáry, po kterých se ekosystémy zotavují desítky let, a nedostatek sladké vody.
31. května – 1. června na opotřebovaných vláknech vodovodu Horní Jaškul – Elista nastaly dvě nehody. Opotřebení vodovodů v Elistě (hlavní město Kalmycka) je 90%. Batu Chasikov, který se rozhodl postarat se o tento problém, sestavil operační štáb pro odstranění nehody, se dostal do nepříjemného skandálu. Místo pitné vody lidem přiváželi rezavou a zakalenou technickou vodu.
Začátkem května mělo být obnoveno letiště v Elisty, první letiště v Jižním federálním okruhu. Otevření letiště však bylo odloženo bez udání důvodu.
b) Idel-Ural
Region zažívá poměrně velké ekonomické problémy, stejně jako vnitřní problémy s náladami obyvatel. Vláda předstírá, že provádí protikorupční činnost. Ve skutečnosti místo starých korupčníků nastupují noví. Pro společnost, která slepě konzumuje pouze oficiální „pozitivní“ zprávy, je to dobře. Opoziční telegramové kanály dokonce provádějí vlastní mini-šetření na téma, proč takzvané změny nic neovlivňují a nelze je označit za změny jako takové.
V regionu jsou také negativní nálady ohledně mobilizace, přičemž úřady se snaží vší silou zapojit obyvatelstvo do války právě kvůli zastrašování zprávami o tom, co se stane s těmi, kteří službu odmítají a skrývají se. Kromě toho jsou zdůrazňovány výhody služby v armádě a pravidelně se objevují zprávy o tom, jaká privilegia účastníci tzv. SVO dostávají. Častěji se také začaly objevovat zprávy o zvyšování bezpečnosti, například o protileteckých krytech. Je zřejmé, že vláda i obyvatelstvo jsou situací poměrně znepokojeni. V kontextu různých (ekonomických, kulturních) zpráv jsou přitom k vidění nenápadné zmínky o vlastní výrobě dronů a také o úspěších sestřelení dronů, které se dostávají na ruské území.
Největší odstředivost lze vysledovat v oblasti kultury a zdůrazňuje se nejen v neoficiálních zprávách, ale i v těch oficiálních. Na území republiky se konají různé kulturní akce věnované právě čuvašským tradicím a umělcům. U umělců tvořících v zahraničí je většina výstav a děl věnována nejen historickým tématům, ale také odporu k systému.
Republika Baškortostán
Nejaktivnější byl leden. Nepřiměřeně kruté rozhodnutí bajmackého okresního soudu v Baškortostánu, který vynesl rozsudek až 4 roky vězení nad známým místním ekoaktivistou, bývalým předsedou v Rusku zakázané organizace Baškort Failem Alsinovem, obviněným podle článku 282 části 1 ruského trestního zákoníku („podněcování k nenávisti nebo nepřátelství a ponižování lidské důstojnosti“), vyvolalo masové protesty.
V den vynesení rozsudku, 17. ledna 2024, se před soudní síní shromáždily tisíce lidí, stejně jako o den dříve. Ruské bezpečnostní složky reagovaly masovým bitím, použitím slzného plynu a zadržením demonstrantů. Následně se proti aktivistům rozpoutaly represe. Šéf Baškortostánu Radij Chabirov přímo obvinil z podněcování protestů jednoho z vůdců hnutí Baškort Ruslana Gabbasova, který pobývá v zahraničí.
V květnu a červnu zaznamenala republika značné znepokojení nad útoky ukrajinských dronů, zejména 9. května na rafinerii Gazprom Něftechem Salavat.
Evidentní separatistické nálady v regionu za sledované období nebyly pozorovány. Naproti tomu akce zaměřené na posílení ideologie a moci Moskvy se uskutečnily. Centrum pokračuje v zavádění programů zaměřených na ideologickou výchovu dětí. Region se také chlubí zvýšením ekonomického zabezpečení obyvatel. Obyvatelé regionu jsou posíláni do války na Ukrajinu. Nicméně, jediný potvrzený mrtvý obyvatel je podle jména etnický Rus. V době konání voleb se v řadě regionů Povolží konaly akce „Poledne proti Putinovi“, při nichž vyzývali nesouhlasící, aby přišli ve dvanáct hodin k urnám a hlasovali proti nebo kazili hlasovací lístky. Ústřední represivní orgány dokonce reagovaly výhrůžkami vůči účastníkům takové akce. Nicméně v Mari Elu přímo nebyly žádné informace o tom, že by se taková akce někde konala.
V květnu 2024 bylo v Tatarstánu pozorováno několik významných trendů, které odrážejí sociálně-ekonomické a politické procesy v regionu.
- Pokles porodnosti. V prvním čtvrtletí roku 2024 klesla porodnost ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 o 6,7 procenta. To naznačuje pokles počtu novorozenců, který může být důsledkem demografických a ekonomických faktorů.
- Sociálně-politické napětí. Tatarstán zažívá napětí kvůli aktivitě národních a náboženských hnutí. FSB provádí domovní prohlídky a zadržení mezi aktivisty tatarského národního hnutí. Během čtyř květnových dnů ruské bezpečnostní složky přišly s prohlídkami až 4 aktivistů národního hnutí: Raila Sadrijeva, Engela Fattachova (exministra školství republiky), Rafika Karimullina a Zinnura Agliullina. Fattachov byl zatčen. Divadelníku Sadrijevovi bylo zakázáno vstupovat na jeviště a stýkat se s kolegy. Státní rada Tatarstánu připravila k odeslání Státní dumě návrh změn zákoníku práce RF, který umožňuje zaměstnávat mladistvé od 16 let ve škodlivých a nebezpečných výrobnách. Studenti v Jelabuze už rok pracují v továrně na kompletaci íránských dronů. Události v Tatarstánu poukazují na problémy s pracovním právem, financemi a bezpečností práce. Například návrh změn zákoníku práce, který umožňuje zaměstnávat mladistvé ve škodlivých výrobách, vyvolává v obyvatelstvu pobouření. Rozpočtový deficit Tatarstánu a konflikt s vyplácením náhrad dělníkovi, který se zranil na stavbě, svědčí o vážných ekonomických a sociálních problémech.
- Etnické konflikty. Vzrůstá napětí mezi různými etnickými skupinami. To zahrnuje konflikty mezi Rusy a muslimy, což často vede k násilí. Příkladem jsou konflikty mezi ruskými a muslimskými komunitami, nechybí ani útoky na účastníky „SVO“ ze strany migrantů v Kazani.
- Zákaz tradičního oblečení. V regionu probíhají debaty o nošení hidžábů a nikábů. Zástupci „ruského světa“ usilují o zákaz těchto oděvních prvků a tvrdí, že neodpovídají tradiční ruské kultuře muslimů, což vyvolává pobouření mezi místními muslimy.
- Aktivity extremistických organizací. Aktivita extremistických organizací, jako je „ruská komunita“, která v Jekatěrinburgu pořádala pochody s xenofobními hesly, odráží nárůst nacionalistických nálad ovlivňujících mezietnické vztahy v regionu.
Tyto tendence ukazují na rostoucí sociálně-politický a ekonomický tlak v Tatarstánu. Pokles porodnosti, konflikty na etnické půdě, aktivita národních hnutí a tvrdá reakce vlády tvoří komplexní kontext pro rozvoj regionu v blízké budoucnosti.
Část obyvatel schvaluje státní plány na rekonstrukci budov a silnic v různých městech. Uvědomují si, že jsou součástí federace a přispívají k veřejné politice: děti ve školách dělají věci pro vojáky, shromažďuje se humanitární pomoc. Masově se také zapojují k uctění obětí teroristického útoku v Krokusu.
c) Sibiř a Dálný východ
Sibiř
Tři dny – od 15. do 17. března – se v RF konaly volby bez volby. V Jakutsku a na Čukotce byla zaznamenána téměř 100% volební účast. Hlasování proběhlo celkem v klidu. Bylo zaznamenáno jen několik malých protestů přímé akce: v Novosibirsku a Krasnojarském kraji lidé do uren lili nebo se alespoň pokoušeli nalít zelenou barvu. V Chanty-Mansijském autonomním okruhu byl zaznamenán pokus o vypálení hlasovacích lístků. Konala se celostátní akce „Poledne proti Putinovi“, zejména na Čukotce.
„V Novosibirsku bude souzeno 13 lidí za zapálení na reléové skříně“ – možná to byla opozice proti válce, ve vlacích teoreticky mohly být zbraně. V Altajském kraji zadrželi blogera kvůli „protiruskému obsahu“, protože podporoval Ukrajinu v telegramovém kanálu. Také školák z Krasnojarsku je podezřelý z více než 20 „bombových útoků“.
Na Čukotce se konaly akce na památku mrtvých v Crocus City Hall 24. března. Druhý den byla zahájena akce „Jeřábi“ na několika místech Čukotky, kde lidé používají symbol bílých jeřábů a píseň „Jeřábi“ jako způsob, jak uctít památku padlých.
Mezitím Jakutsko připravuje odstřelovače pro „SVO“. Výcviková plocha je více než 400 hektarů. Pro vojáky vyslané na „SVO“ je zde program na zlepšení dovedností. Cvičení se již dvakrát konalo přímo ve válečné zóně.
Cenzura na sociálních sítích
Bylo zaznamenáno nejméně několik případů za týden, kdy lidé byli odsouzeni za příspěvek na sociálních sítích. Obyvatelka Novosibirsku byla odsouzena na rok podmíněně „za rehabilitaci nacismu“, protože ve skupině na jedné sociální síti „zanechala znetvořený příspěvek na sociálních sítích k 9. květnu“. Další obyvatel Novosibirsku byl také odsouzen za „rehabilitaci nacismu“ na 2 roky podmíněně – za zamyšlení o SSSR na sociální síti VKontaktě. Nikolaj Konašenkov na sociálních sítích zveřejnil příspěvek, ve kterém se ptal, proč byl napaden Krokus a ne Kreml, a byl za to zatčen.
Ekonomika a sankce, korupční skandály
Na Čukotce chtějí postavit „mikrojadernou elektrárnu“ do 1. července. V plánu je také výstavba lyžařského areálu v Syktyvkaru. V Republice Komi má být v roce 2024 zahájena výstavba dvou propojených plynovodů a také převedení osmi kotelen na zemní plyn. Od začátku roku na Čukotce vytěžili téměř tři tuny zlata.
Rusko kvůli strachu z ukrajinských útoků přesouvá vojenské letouny IL-76, které se nacházely v Pskově na hranici s Estonskem, na Sibiř – asi 10 kusů. Spolu s nimi bylo převeleno asi 1500 vojáků.
Jakutské diamanty, které je téměř nemožné prodat kvůli sankcím, bude kupovat ministerstvo financí. Za druhé pololetí roku 2023 klesly zisky Alrosy, největšího těžaře diamantů v Rusku, o 47 procent. 61% diamantů zůstává neprodaných. Bezprostředně po 24.2.2022 byla Alrosa vystavena sankcím.
Exministr z Chakasie, bývalý rektor Omské technické státní univerzity, byl obviněn z korupce. Proti bývalému poslanci byla vznesena kauza týrání zvířat a náčelník městské dopravní policie dostal 11,5 roku za úplatek v Kuzbasu. Poslanec v Tulun byl zadržen pro podezření z podvodu ve zvlášť velkém rozsahu. V Zabajkalsku dostali dva úředníci za přihrávky státních zakázek asi 60 milionů rublů. Také jeden exnáměstek prokurátora dostal čtyři roky za úplatek v Novosibirsku. Trestní řízení pro úplatkářství bylo zahájeno proti poslanci městské rady Novosibirsku a bývalému kandidátovi na starostu Igoru Ukrajincevovi.
Nespokojenost mezi obyvateli panuje také kvůli nedostatku finančních prostředků. Počátkem měsíce si irkutští lékaři skrze videozprávu stěžovali Putinovi na nízké výdělky. V Tomsku hasiči hromadně odcházejí kvůli nízkým platům. Také úřady v Krasnojarsku se rozhodly ušetřit na kvalitě školních obědů – stanovily minimální cenu.
Takzvané L/DLR a severní regiony: obnova, výlety do zóny „SVO“
Spolupráce teroristických republik a vzdálených subjektů federace pokračuje. 4. dubna bylo oznámeno, že tzv. LLR podepsala dohodu o spolupráci s Jakutskem. Na konci března také vyšla reportáž v jakutských médiích o cestě novinářů do dočasně okupovaného Dokučajivsku. Toto město je „svěřencem“ Jakutska, které je převzalo od Volgogradské oblasti.
Předtím se Jakutsko dva roky „staralo“ o aglomeraci Kirovského. Je pozoruhodné, že k okresu Dokučajivska patří i vesnička Olenivka, která je Ukrajincům nechvalně známá. Tato oblast je velmi blízko frontové linie. V Olenivce se konaly volby ruského prezidenta v roce 2024.
Při obnově zničených budov vzniknou i ruské školy a školky, které povedou ruskou propagandu a indoktrinaci mezi těmi dětmi, které ještě neodjely na území kontrolované Ukrajinou. Zónu SVO navštívil také guvernér Jakutska Aisen Nikolajev, když se setkal s hlavou tzv. DLR Pušilinem ve stejném Dokučajevsku.
V dubnu se spolupráce mezi severními subjekty federace a teroristickými formacemi Ruska na ukrajinském Donbasu zintenzivňuje. Kolaboranti z Doněcka jsou odváženi na cvičení na Sibiř, zejména do Krasnojarského kraje. Lékaři z Jakutska pracují v DLR (Dokučajivsk). Navíc Čukotka odvezla humanitární pomoc do Novoluhanského u Debalceva. Lidem z okupovaného Chersonsku „nabízí“ evakuaci do Ťumeně.
Kulturní rozmach v Jakutsku
V Jakutsku se v březnu natáčí několik filmů: „Abaasylaakh House“, „Tajemství ostrova mlh“ a „Timir“. 29. ledna se objevila zpráva, že v kulturním hlavním městě Finska, obci Inari, se koná každoroční mezinárodní filmový festival domorodých národů Skábmagovat. Z Ruska pochází pět jakutských děl. To vše jsou krátkometrážní filmy: „Kukačka“, „Mrazivý býk“, „Ajyy Kuo“, „Hinkelten“ a „Supput suruktar“. Také se v Jakutsku bude natáčet nový film o přežití v zapadlé tajze, tentokrát o holčičce („Karina“). Je to skutečný příběh Kariny Chikitovové a jejího štěněte Najdy. A na Čukotce bude vydána digitální encyklopedie kultury a jazyků původních obyvatel.
Květnové protesty
Za tento měsíc se konaly mohutné, na ruské poměry, protesty: v Novosibirsku proti usmrcování zvířat, kam přišlo 200 lidí. Také v Novosibirsku se 23. května konala demonstrace 200 lidí proti výstavbě Jihosibiřského závodu na výrobu kovů (UNMZ) v Iskitimu v Novosibirské oblasti. Tam se sice aktivisté scházeli, ale radnice zakázala uspořádat 1. června shromáždění na ochranu práv dětí mobilizovaných. Iskitim patří mezi ruská města s nejvíce znečištěným vzduchem. Proti továrně shromáždili 2,6 tisíce podpisů, starosta města však aktivisty prohlásil za „hippies“.
9. května byli v Novosibirsku vyzváni studenti a učitelé zemědělské univerzity k účasti na akcích „Dopis hrdinovi“ a „Dopis vojákovi“ na podporu ruské války proti Ukrajině. O něco později se ve městě konaly také dva protesty za propuštění politických vězňů, zejména Ilji Jašina, Vladimira Kara-Murzy a Sergeje Furgala.
V Omsku byli studenti technické vysoké školy nuceni hlasovat při volbě prezidenta a hrozilo jim odebrání stipendia.
Zatýkání
V Novosibirsku a oblasti se uskutečnily nejméně dva pokusy o žhářský útok na armádu za květen: úspěšný v Berdsku, neúspěšný v Novosibirsku. Za pouhé schválení žhářského útoku na odvodovou kancelář na sociální síti byla udělena pokuta 350 tisíc rublů. FSB zadržela obyvatele Birobidžanu kvůli obvinění, že plánoval zapálení odvodové kanceláře.
Po dvou letech v Novosibirsku soud odsoudil Ilju Baburina k 25 letům odnětí svobody v případu úmyslu zapálit odvodovou kancelář a hudební školu, o kterém se dozvěděl v roce 2022. Baburin se tak stal prvním obviněným z vlastizrady za pokus o žhářský útok na armádu.
Za žhářství nebo diverzi na železnici v květnu 2024 také došlo k zatýkání nebo rozsudkům. Tak byli zatčeni na dva měsíce tři šestnáctiletí mladíci ve městě Bělovo v Kemerovské oblasti. Další mladistvý z Tomska byl odsouzen na 4,5 roku za stejné činy, kterých se dopustil v září 2023. Obyvatel Novosibirsku, který se přihlásil k Legii “Svoboda Ruska”, byl za podobný pokus odsouzen na 12 let – 4. listopadu 2022 se Gurulev pokusil o diverzi na stanici Západosibiřské železnice.
U vojenského soudu v Irkutsku dostal tři roky muž za „veřejné ospravedlňování terorismu“. V této oblasti také skončilo 41 případů dezerce a opuštění služebních míst.
V Krasnojarsku byli zadrženi úředníci za překročení pravomocí, zejména bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví kraje. Mezitím v Tomsku rodiče zatčené exšéfky Navalného štábu ve městě Xenie Fadějevové nebyli vpuštěni na schůzku s dcerou ve vazební věznici.
Svoboda slova, víry a svědomí
Opakovaně byly vyneseny rozsudky či zatčení na základě nedostatku svobody projevu, pokud jde o podporu Ukrajiny nebo o vyjadřování nesouhlasu s vládou.
V Omsku soud v nepřítomnosti odsoudil k šesti letům kolonie bývalou předsedkyni omské pobočky odborového svazu Aliance lékařů Olgu Bělovovou za publikování na sociální síti VKontakte, kde vyjadřovala protiválečné postoje.
Další důchodkyni z Omské oblasti za protiválečné příspěvky na síti Odnoklassniki (Spolužáci) hrozí až 7 let – sdílela příspěvky s písní v ukrajinštině, komentář s přáním vítězství Ukrajině a komentáře s kritikou politiky prezidenta RF.
Třetí důchodce dostal pokutu 100 tisíc rublů za tři komentáře VKontaktě, kde kritizoval válku na Ukrajině. Dalšího obyvatele Irkutsku soud shledal vinným z „veřejného ospravedlnění terorismu“ a odsoudil ke třem letům vězení za komentář k podpoře bombového útoku na Krymském mostě v říjnu 2022. Za symbol trojzubce na čepici v Altajském kraji soud uložil pokutu 1 tisíc rublů místnímu obyvateli.
Byly zaznamenány tendence k zatýkání představitelů duchovenstva. V Omsku byla zlikvidována farnost Ukrajinské řeckokatolické církve, v níž byla nalezen obraz znázorňující Stepana Banderu, farář Igor Maximov je v domácím vězení.
Také padly rozsudky z poněkud zvláštních důvodů. Například v Gorno-Altajsku byl odsouzen místní obyvatel Andrej Kartopolov na 2,5 roku kolonie za účast na hnutí „občanů SSSR“. Tam také soud uložil jeden rok podmíněně místnímu obyvateli za pokus zničit hlasovací lístky během prezidentských voleb, které se konaly letos v březnu. Sice bez zatčení, ale soud zbavil opozičního poslance Jevgenije Kaverzina místa v městské dumě Tomsku.
Docházelo i k rozsudkům za dezerci: v Čitě vojenský soud uložil 7,5 roku kolonie všeobecného režimu vojákovi, který se dvakrát vyhnul výkonu služby. Za opakované útěky dostal voják v Barnaulu rekordní trest 10 let – nejčastěji je lhůta podmíněná, aby mohl být voják vrácen do války.
Muž v Angarsku v Irkutské oblasti dostal 12 let v kauze vlastizrady za shromažďování „informací a fotomateriálů o stavu průmyslového objektu a výrobků“ pro „tajnou službu Ukrajiny“. Podobný počet let soud uděluje za podporu zformovaných ruských vojenských organizací bojujících na straně Ozbrojených sil Ukrajiny – za rozlepování letáků Legie “Svoboda Ruska” tak dostal obyvatel Přiangaří trest 13 let.
Ruští vojáci a zločiny doma
Lidé, kteří se uchýlili k těžkým zločinům v regionech Sibiře, se účastní války proti Ukrajině. Voják z Kuzbasu byl zadržen za vraždu taxikáře a bývalý žoldák SVS Vagner byl zadržen za vraždu v Krasnojarském kraji. Stejně tak byli zabiti vesničan, který komentoval zaparkované auto, a rodák z Ukrajiny v Angarsku. Další voják po návratu oloupil obyvatelku Krasnokamensku. Dva bývalí policisté se po vraždě vydali na vojnu. Posílil také trend besed „vagnerovců“ s dětmi. V Novosibirsku byl voják, který už dříve bil děti, znovu pozván na schůzku s dětmi.
Ekologie a přírodní katastrofy
Regiony severu Ruska v květnu pronásledovaly přírodní katastrofy. Lesní požáry zachvátily Sibiř už na začátku května. A již 6. května začaly první evakuace v Omské oblasti kvůli stoupající vodě v řece Išim. To ohrožovalo federální trať Omsk-Ťumeň. 9. května se oheň v Irkutské oblasti začal zvedat k městu Bratsk. Město Vichorevka bylo evakuováno. V regionu byli mrtví a zranění, vypáleno bylo mnoho domů v okolí Bratsku.
Již 8. května pak vysoká voda dosáhla Tomské oblasti, kde zaplavila 20 obcí. Ve stejný den byly zaznamenány výbuchy plynojemů u Krasnojarsku, kvůli nimž se požár rozšířil na tisíc metrů čtverečních. Důvodem byl žhářský útok na trávu. A v Novosibirsku 5 dní hořela skládka.
11. května došlo v Oljokminsku v Jakutsku k vážné nehodě – vybuchla kotelna a bez proudu zůstalo 90 domů. V této oblasti byly zatopeny čtyři vesnice. Následně vyšlo najevo, že společnost Surgutněftěgaz zatajila informace o úniku ropy v Jakutsku (k němuž došlo 10. května).
12. května v Omské oblasti zaplavilo už stovky domů na severu regionu. A jeden místní úředník nazval postižené živlem „šašky“. Později byl propuštěn z práce.
V březnu guvernéři splnili svůj úkol maximalizovat volební účast. Provládní „experti“ konstatují, že historie dálněvýchodního protestu je minulostí. Podle shrnutých údajů po zpracování 90% protokolů v Dálněvýchodním federálním okruhu pro Putina dalo hlas 86,61% voličů (v RF 87,21%). Úřadující prezident si tak oproti roku 2018 polepšil o téměř 20 procent.
Úřady se cítí ohroženy přívrženci bývalého gubernátora Chabarovského kraje Furgala aktivovanými represemi proti nim. Chabarovský krajský soud vyhověl žalobě prokurátora a uznal hnutí „Jsem/Jsme Sergej Furgal“ za extremistickou organizaci.
15. února přišla policie s prohlídkou aktivisty a blogera Olega Pankova z Komsomolsku na Amuru. 58letý bývalý poslanec byl zatčen v souvislosti s případem „diskreditace armády“ a odvezen do Chabarovsku.
V květnu v Nachodce po domovních prohlídkách zmizel dobrovolník štábu bývalého prezidentského kandidáta Naděždina.
V Amurské oblasti došlo hned ke dvěma mimořádným událostem:
1) V dole zůstalo několik dní 13 horníků.
2) v Blagověščensku došlo k zapálení stánku s ovocem na národní půdě po teroristickém útoku v Krokusu. Starosta naznačil spojení s Ukrajinou.
Velkým problémem je v současné době životní prostředí, zejména lesní požáry.
V polovině dubna zprávy nuceně zveřejňují nejvíce veřejné projevy protivládních nálad, místní úředníci informují o prevenci terorismu. Hlavními tématy zůstávají přírodní katastrofy. Od konce dubna byly ve Vladivostoku zaznamenány významné výpadky v dodávkách sociálních produktů, zejména obilovin, čajů a těstovin. Rozesílají se letáky s instrukcemi, jak postupovat při teroristickém útoku.
Probíhá soudní řízení proti muži zatčenému údajně za krádež, americkému občanovi Gordonu Blackovi, který je ve vazební věznici SIZO 1 ve Vladivostoku.
EU zavedla sankce proti gubernátorovi Přímořského kraje Olegu Kožemjakovi „za přispění k rozvoji vojenské spolupráce Ruska a KLDR“, oznámila Rada Evropské unie.
„Na frontě je 50 tisíc Přímořanů,“ prohlásil gubernátor Oleh Kožemjakov.
Narůstající čínský vliv
Stále více se prohlubují ekonomické a infrastrukturní kontakty s Čínou. V Kantonu se uskutečnilo setkání šéfky rozvoje cestovního ruchu krajské agentury pro cestovní ruch Julie Korsakovové a ředitele leteckého obchodu mezinárodního letiště ve Vladivostoku Alexandra Bobrova se zástupci mezinárodního letiště v Guangzhou, kde diskutovali o vyhlídkách na otevření přímého letu mezi územími. Guvernér Přímořského kraje Oleg Kožemjakov jemně poznamenal, že region aktivně pracuje na posílení přátelství se sousední čínskou provincií Chej-lung-ťiang. V rozhovoru pro Heilongjiang TV zdůraznil význam kulturní a sportovní výměny a také účast na 8. čínsko-ruském EXPO.
Rusko a Čína uzavřely dohodu o společném rozvoji Velkého Ussurijského ostrova. Slavnostní podpis koncepce projektu se konal v Pekingu za přítomnosti ruského prezidenta Putina a hlavy Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga.
Čínské město hraničící s Přímořím Chun-čchun zavádí lidové opatření ke stabilizaci situace na hranici s Ruskem a KLDR. Nábor lidových milicí již začal, jsou na ně kladeny poměrně vysoké požadavky. Například by neměli být obyvateli pohraničních vesnic u Chun-čchun, uvádí portál Biang.ru.
Ve volbách byla účast 73,72 procenta. Pro Putina údajně hlasovalo 87,96%.
Jsou zde viditelné ekonomické problémy. Burjatsko mezi všemi regiony Dálného východu skončilo na předposledním místě v růstu mezd. Lídrem je Čukotský autonomní okruh, kde zaměstnavatelé začali nabízet o 34 507 rublů více než před rokem. Na druhém místě je Židovská autonomní oblast (+26 383 rublů) a na třetím Magadanská oblast (+26 116 rublů).
Putinův loajalistický správce republiky Alexej Cydenov má situaci v republice pevně pod kontrolou. Během monitorovacího období významná část politické elity podpořila odvolání k obraně zadrženého bývalého předsedy lidového Churalu Ciren-Daši Doržijev byl zadržen a vzat do vazby na 2 měsíce podle článku 159 Ch.4 trestního zákoníku o podvodu, je obviněn z krádeže 36 milionů rublů při výstavbě Sosnovo-ozjorské 1. SŠ ve spiknutí se skupinou osob.
Značná část Burjatů opustila hranice země od začátku tzv. SVO, hlavně do Mongolska. V diaspoře existují organizace opoziční vůči současné vládě.
Chural z iniciativy Cydenova zrušil přímou volbu starosty Ulan-Ude. Teď ho budou jmenovat. Nyní bude vedení 17 z 21 městských částí a dvou městských obvodů Ulan-Ude a Severobajkalska jmenováno na základě výběrového řízení.
Jediný komunistický poslanec v městské radě v Ulan-Ude Viktor Jevremov napsal prohlášení o odchodu ze strany.
V roce 2024 se plánuje přijetí obecního programu na ochranu burjatského jazyka s požadavkem podnikatelů na tisk známek ve dvou jazycích.
Potenciální separatismus je jednou z hlavních hrozeb pro stabilitu centrální vlády v Burjatsku. V lednu 2024 byl v Burjatsku zřízen státní štáb „pro boj se separatismem“. 26. dubna 2024 šéf Federální agentury pro národnosti RF Abdulhamid Bulatov hovořil o tisícinásobném růstu nacionalistické a separatistické propagandy v Burjatsku od začátku války.
23. dubna se delegace Burjatské republiky v čele s Alexejem Cydenovem vydala na návštěvu Číny, konkrétně Lhasy, hlavního města Tibetského autonomního okruhu. Účelem návštěvy je turistická spolupráce po linii buddhismu. Od 12. do 14. srpna 2024 se má v Ulan-Ude (hlavní město Burjatska) konat 2. mezinárodní buddhistické fórum na téma „Tradiční buddhismus a výzvy moderní doby“. Burjatsko si nárokuje status centra buddhistického světa v RF.
28. dubna veřejná rada k 300. výročí založení Kjachty potvrdila návrat k dvojímu názvu města Kjachta-Troickosavsk. Ve skutečnosti byl vrácen kolonizační název města z dob ruské říše.
26. dubna na buddhistické univerzitě „Daši Čoinchorlin“ M. D. D. Iwolginskij Datsan uspořádal soutěž v burjatském jazyce. Ve stejnou dobu byla na Burjatské státní univerzitě uzavřena katedra burjatštiny a otevřeny kurzy ruštiny pro cizince.
Koncem jara a začátkem léta vypukly v Burjatsku rozsáhlé požáry. 30. dubna 2024 v Ulan-Ude vypukly požáry v různých částech města způsobené silným hurikánem, obzvláště velký požár v areálu vojenského útvaru v obci Vostočne. Hořelo asi 100 hektarů lesa. K 3. červnu bylo známo 6 požárů, které postihly více než 34 tisíc hektarů. V Burjatsku byl veden protipožární režim.
V lednu 2024 se Burjatsko dostalo mezi deset nejkriminálnějších regionů v Rusku. 8. května se v Burjatsku konalo falešné veřejné slyšení o vybudování „superkolonie“ pro tři tisíce vězňů. Slyšení doprovázely protestní akce obyvatel mikroregionu Energetik v Ulan-Ude.
Zesiluje mobilizace, zejména mnoho svědectví je ze Selenginského okresu. V Burjatsku se od 1. do 26. dubna v rámci federálního projektu Vlastenecká výchova na území 11. samostatného gardového výsadkového a útočného řádu Suvorovovy brigády konají vojenská shromáždění žáků středních technických a vysokých škol. Během čtyř týdnů by mělo být nasazeno 1200 kadetů. Pod záminkou konání shromáždění se záložníkům rozesílají obsílky, což může být považováno za skrytou mobilizaci. Přibližně 7,4% Burjatů ve věku 18 až 49 let bylo mobilizováno k válce na Ukrajině (v průměru 2%). Nejméně 1493 ověřených Burjatů padlo ve válce na Ukrajině.
Republika Tuva
Tuva je v Rusku outsiderem, pokud jde o úroveň sociálně-ekonomického rozvoje, a lídrem v páchání trestných činů a podílu mužů zapojených do války na Ukrajině.
Po celou dobu byl region ve vlivové oběžné dráze bývalého ministra obrany, Tuvince Sergeje Šojgua. Po jeho rezignaci se rozpoutal boj mezi klanem stávajícího šéfa republiky Vladislava Chovalyga a bývalého šéfa a nyní místopředsedy Státní dumy Šolbana Kara-oola. Ten veřejně obvinil Chovalygovy příznivce – účastníky války na Ukrajině, kteří se jménem „mladých mužů v oblecích“ účastnili tzv. „primárek“ „Jednotného Ruska“ pro místní parlament – z výhrůžek. Jednotné Rusko naopak obvinilo vicepremiéra z hoaxů o stranických primárkách. Tento konflikt zvýraznil oslabení pozic Šojguových lidí a sázku Kremlu na současného šéfa Tuvy Chovalyga (chráněnce Sergeje Kirijenka, zástupce šéfa prezidentské administrativy).
Kvůli válce na Ukrajině přišlo v Tuvě o otce více než tisíc dětí. K červnu 2024 podle ověřených údajů zemřelo ve válce více než 500 Tuvinců (vydání Niva Tuva). Podle studie „Demografie padla“ vede Tuva v počtu mužů zapojených do války – 9,3%. V květnu bylo asi 100 Tuvinců, převážně vězňů, posláno do služby SVO. Podle oficiálních údajů v médiích bylo během války na Ukrajině zabito 540 Tuvinců. Tuva poslala skupinu forenzních expertů do Rostova, aby identifikovali mrtvé. V Tuvě bylo zřízeno Jednotné centrum pro pomoc vojákům a rodinám pohřešovaných.
V květnu byla v Tuvě zatčena novinářka Alla Dongure-oolová. 69letá novinářka systematicky kritizovala současnou vládu v Tuvě. Za minulého vedení už byla vězněna za kritiku vlády.
Ze 170 škol v Tuvě je 91 dřevěných a v havarijním stavu.
c) Centrální oblasti
Střed – Moskva a region
I. společensko-politický ukazatel. Během března až června 2024 lze v metropolitní oblasti RF rozlišit tyto společensko-politické procesy.
- Putinovy „volby“ a změny v ruské vládě, na ministerstvu obrany. Výsledkem je posun ke skupině technokratů a boj mezi Putinovými blízkými o vliv.
- Pronásledování umírněné opozice. Důvodem oživení tlaku na opozici může být demonstrace síly potenciálním zrádcům režimu a ruského imperialismu.
- Rychlá aktivace donášení. Během jarního období se donášení v Rusku dostává na novou úroveň. Nyní se pod tlak začali dostávat i gubernátoři-putinisté a poslanci Státní dumy. Důsledkem může být eroze vertikální moci v důsledku zániku imunity loajálních režimu před pronásledováním.
- Tlak na ochránce lidských práv. Hromadné soudy nad právníky a lidskoprávními organizacemi.
Většinou byly události v dubnu a květnu spojeny s tlakem na potenciální opozičníky a také s obtěžováním migrantů. Je zajímavé, jak Kreml rozdělil sféry tlaku. Zatímco se „nižší šarže“ zabývaly pogromy proti Kyrgyzům, Tádžikům a Uzbekům, soudy a FSB se zabývaly zpřísněním rozsudků nad liberálními novináři a ochránci lidských práv.
V příštích týdnech může dojít k vyhrocenému konfliktu mezi migranty a nacionalisty. Propaganda RF pak opět (jako před volbami) rozšíří narativ o mírovém soužití všech národů v Rusku a konflikt se budou snažit uhasit (možná i zatčením několika ruských nacionalistů).
Stíhání opozičníků pokračuje. Podobně se šíří protiimigrantské nálady. Napětí ve společnosti roste. Stále chaotičtější hledání potenciálních nepřátel v zemi by mohlo způsobit oddalování elit vládě Kremlu.
II. Sociálně-ekonomický ukazatel. Hospodářský stav moskevského regionu a sousedních oblastí se v následujících odvětvích pomalu zhoršuje.
- Zemědělství. Již od března se obyvatelstvo Ruska začalo připravovat na zvýšení cen v zemědělství v létě, kvůli špatné sklizni a škodám způsobeným sankcemi.
- Finanční potíže. Po březnových „volbách“ se prognóza „dolaru za 200“ začala realizovat po zavedení červnových sankcí proti moskevské burze. Panika na finančních trzích vyvolala hysterii mezi ruskými podnikatelskými kruhy.
- Konflikt podnikání a vládního programu daňových reforem, kvůli snaze vlády RF dělat populistické kroky a zvýšit tlak na podnikání.
III. Humanitární ukazatel. V humanitární oblasti je situace totožná se společensko-politickými procesy.
- Pronásledování občanských a mládežnických organizací.
- Tlak na kulturní osobnosti zabývající se protiválečnými aktivitami.
- Zákaz nebo kontroly mnoha mezinárodních organizací, jejichž cílem je humanitární činnost na území Ruské federace.
IV. Národní ukazatel. Hlavní konfliktní situací v regionu je pronásledování středoasijských imigrantů po teroristickém útoku v Crocus City Hall. Důsledkem je utváření „lidových družin“ pro neoficiální soudy nad migranty, hromadné zatýkání a razie v místech, kde se shromažďují. Akce ruských bezpečnostních složek vedly ke zhoršení vztahů RF s Tádžikistánem a dalšími středoasijskými státy. Nárůst diskriminace také obecně postihl muslimské obyvatelstvo metropolitní oblasti.
V. Válečný ukazatel. Nejvýznamnější události v tomto ukazateli se týkají úderů ukrajinských UAV na ruské vojenské průmyslové komplexy (NPK) a zatýkání náměstků ministra obrany, generálů a důstojníků zapojených do zásobování ruských ozbrojených sil. Důsledky by mohly vést k vážným problémům ve vztazích Kremlu s vojenskými elitami. Vezmeme-li v úvahu nedávné osvobození plukovníka FSB obviněného z korupce, mohou stínové konflikty mezi speciálními službami a armádou eskalovat. Zvláště pozoruhodná je zvýšená míra udávání zaměřeného na ruské elity a běžné občany. Panika mezi vojenskými a bezpečnostními důstojníky narostla a projevuje se v „honu na čarodějnice“, který nabírá na síle.
Hon na čarodějnice se dotkl i ministerstva obrany Šojgua osobně. Podle pověstí se Putin snaží podkopat autoritu ruského ministerstva obrany, aby udržel rovnováhu moci v Kremlu. Další kroky Moskvy budou jen prohlubovat nedůvěru mezi jednotlivými resorty a mohou prohloubit rozpad moskevských elit.
20. května Putin propustil z funkce náměstka ministra obrany Jurije Sadovenka. 21. května došlo k zatčení generálmajora Ivana Popova pro podezření z podvodu. Velel 58. armádě, která se podílela na okupaci Mariupolu, kritizoval ministerstvo obrany RF za chyby a tiše podpořil Prigožinovu vzpouru. 23. května vojenský soud uvalil vazbu na zástupce náčelníka generálního štábu RF Vadima Šamarina. Zatčen byl také důstojník státního odboru zásobování armády RF Vladimír Věrtěleckij.
Během května vyvolává zvláštní pozornost konfrontace bezpečnostních složek a nejvyššího důstojnického sboru vojenských sil RF. Zatýkání a propouštění posilují konflikt, který nabíral na obrátkách od Prigožinovy vzpoury a v současnosti se vymyká kontrole Kremlu. Prognóza: v příštím měsíci by se situace bezpečnostních složek mohla ještě zhoršit. Iniciativa je na straně vojáků, a k výročí Prigožinova „pochodu“ se možná dočkáme další vzpoury v řadách ozbrojených sil RF.
Ruské ministerstvo obrany rozmístilo v Karélii Iskandery, což zdůvodňuje reakcí ruských úřadů na vstup Finska do NATO.
V regionu se nachází pamětní místo Sandarmoh, kde byly mimo jiné popraveny významné osobnosti ukrajinského sociálního hnutí 20. až 30. let 20. století. Předpokládá se však, že památník bude v zanedbaném stavu. Ruská vláda se snaží vymazat stalinský teror ze společenské paměti.
Společnost je v napjatém stavu po útoku v Krokusu. Napětí dolehlo dokonce až do Karélie. Místní reagují nervózně na cokoliv, co připomíná střelbu, výbuchy a podobně. Zruší se masopustní akce, zejména festivaly. Kremelská věrchuška dosáhla svého – panika je zaseta.
Hlavními faktory společenského neklidu jsou problémy životního prostředí, zejména přiměřené využívání vodních ploch a přístupových bodů k nim. Falešná opozice v podobě Spravedlivého Ruska se snaží dostat tyto procesy pod kontrolu a vést je. Místní vláda vůči nim ráda přistoupí na ústupky. Cíl tohoto „cirkusu“ je zřejmý. Spravedlivé Rusko se tak prezentuje jako jediná akceschopná opozice, která by jí měla pomoci konsolidovat společenskou nespokojenost kolem sebe a dále ji nasměrovat do „správného“ koryta.
Samostatně zaznamenáváme znepokojení úřadů v předvečer tradičního „dne vítězství“ 9. května. V letošním roce je cítit napětí a panika, která vedla k omezení masových akcí a dokonce doporučení převést do režimu on-line tradiční pochod Nesmrtelného pluku.
Hlavními obchodními partnery Karelské republiky se podle výpočtu pro rok 2023 staly Čína, Bělorusko, Indie a Turecko. Nicméně žádná země, ani Čína, nedokázala nahradit objem zahraničního hospodářského obchodu, který dříve spojoval Karélii s Finskem.
Za současných okolností v Karélii zájem o studium finštiny mizí. V důsledku toho klesá etnický počet jejích nositelů. Na 20. dubna připadá v Karélii Den karelského a vepského písemnictví. Vepsové jsou neveliký lid z ugrofinské jazykové skupiny, kteří tradičně žijí v Rusku na území Karelské republiky. Karélie však stále zůstává jedinou republikou v RF, kde jazyk titulního lidu regionu nemá oficiální status.
V květnu ve vesnici Panozero vznikl konflikt mezi vládou a obyvatelstvem kvůli rozhodnutí uzavřít jedinou školu. I přes jednomyslný protest rodičů úředníci oznámili, že je vše již vyřešeno. Místo toho byli žáci vyzváni k přemístění do kemského internátu, který se podle rodičů nachází stovky kilometrů od vesnice.
Petrohrad a Leningradská oblast
Na jedné straně je dnes v Petrohradu nemožné potvrdit přítomnost nějakých separatistických nebo federalistických tendencí. Naopak většina zpráv dokládá lpění místních elit a občanů Petrohradu na centrálním kurzu. Na druhé straně je třeba věnovat pozornost existujícím konfliktním situacím, zejména v národní sféře, které ovlivňují vyhrocení interetnických konfliktů v Petrohradě jako druhém centru Ruska. Rovněž je třeba vzít v úvahu fakta odporu k tzv. «volbám», zprávám o zločinech způsobených bývalými účastníky tzv. SVO a dalších incidentech.
Pokud jde o konflikty v národní rovině, pozorujeme snahu úřadů „žehlit“ konflikty, „nedráždit“ komunitu. Vzniká tak obraz „přátelství národů“, mírového soužití národnostních menšin a původního obyvatelstva center Ruska.
Například, v Petrohradě uzbečtí mladíci jen tak zmlátili muže v zahradě San Galli na Ligovské třídě. Zraněný na místě zemřel. Případ byl překvalifikován na „výtržnictví“, protože muž nezemřel na následky bití, ale na infarkt.
Východní Slobodská Ukrajina
Přestože se falzifikáty ve volbách nesetkaly s širokým odporem obyvatelstva, objevily se i případy zmaření volebního procesu naléváním zelené barvy do volebních uren s hlasovacími lístky.
Přenos bojů na území agresorské země se ostře odráží v pohraničních regionech. Po skončení voleb je informační prostor místních médií plný zpráv o ostřelování a střetech na hranicích s Ukrajinou. Jakékoli separatistické nebo protiválečné tendence pocházejí buď od ukrajinské armády a ruských dobrovolníků, nebo od místního obyvatelstva unaveného ostřelováním.
Projekt probíhá ve spolupráci s:
Iniciativa „Protiimperiální blok národů“. Partnerská stránka: stránka a skupina ABN na síti Facebook, web: https://abn.org.ua.
Občanské sdružení “Ukrajinský student”.
Nevládní think-tank “Ukrajinská strategická studia” provede v roce 2024 řadu výzkumných projektů o rozpadu Ruska a národních zájmů Ukrajiny ve světě – viz podrobněji naše zdroje.
Zveme zainteresované odborníky a organizace, aby se zapojili do partnerství.
Autorský kolektiv
Jurij Syrotjuk
Jurij Olijnyk
Michail Kublij
Nikolaj Volgov
Michail Alexandrov
Andrij Mychajličenko
Karina Konjajeva
Olga Jakovec
Anatolij Maxymov
Daria Šapoval
Irina Jevdočenko
Jaroslav Nicoj
Mychailo Cyrulnyk
Ivan Janjuk
Elena Makovecká
Marta Kolesnyk
Julia Gryšyna
Anna Nedaškivská
překlad do angličtiny Oleksandr Čupak
