Uvnitř globálního vlivového gangu

New Voice of Ukraine získala od Sjednocené fronty odporu materiály odhalující rozsáhlý, mnohovrstevnatý vlivový a náborový ekosystém provozovaný ruskými bezpečnostními službami.  Zahrnuje Evropu, Afriku, Asií, Severní Ameriku i Blízký východ.

Jádrem systému je klasický vzorec: „mládežnická diplomacie“, kulturní osvěta a sítě občanské společnosti maskující tajný sběr informací, vyhledávání talentů a podsouvání narativů.

Případ Nommy Zarubinové skýtá neobvykle detailní pohled na fungování celého systému. Ruské tajné služby působí na globálních sociálních sítích, využívají pro nábor státem sponzorované konference a osvětu diaspory spojují s tajnými operacemi.

Mládežnická síť jako náborové centrum

Středobodem sítě Nommy Zarubinové byl Roman Čukov, vysoce postavený úředník pro mládežnickou politiku s kontakty na Kreml a spoluzakladatel organizace Friends for Leadership (FFL).

Podle dokumentace Čukov předsedal Nadaci Ruspromo a dříve působil jako asistent ředitele pro mládežnickou politiku v Nadaci Roscongress – kremelské entitě, která každoročně pořádá Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF).

Jeho programy, včetně FFL a mezinárodních mládežnických panelů na SPIEF, sloužily jako „náborové kanály“ propojující ruské úředníky s desítkami zahraničních hostů.

Prostřednictvím Čukova získala Zarubinová přístup k mezinárodnímu seznamu mladých politiků, mediálních osobností, sociálních podnikatelů a akademiků – mnozí z nich se opakovaně objevovali na akcích podporovaných Ruskem: mládežnických fórech SPIEF, kongresech Rusko-Afrika, politických diskusích spojených s Valdajem, výzkumných skupinách BRICS a dokonce i v davoském „Ruském domě“ v roce 2020.

Nebyla to náhodná setkání. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se stejní lidé objevovali na různých platformách ​​státem řízeného ekosystému, jehož cílem bylo kultivovat budoucí partnery sympatizující – nebo užitečné – pro geopolitické zájmy Moskvy.

Její práci řídilo několik ruských agentů

Dokumenty jasně ukazují, že Zarubinová ve Spojených státech nepůsobila po vlastní ose. V roce 2020 ji naverbovala FSB; měla za úkol vytipovat novináře, odborníky z think-tanků a komunitní vůdce vhodné pro případný nábor.

Úkoly dostávala mimo jiné od podplukovníka FSB zodpovědného za kontrarozvědku ruských aktiv v USA, další vysoce postavený agent s ní udržoval přímý kontakt i po jejím zatčení, Zarubinová vyšetřovatelům poskytla jeho totožnost.

Dokumenty také odhalují řadu ruských osobností spojených s politickými operacemi a bezpečnostními strukturami:

• Dmitrij Poljanskij, náměstek ruského zástupce při OSN
• Olga Lapinovová, výkonná ředitelka Ruské geografické společnosti a agentka SVR
• Dmitrij Simes, ruský politický poradce a mediální osobnost, který ji nějaký čas mentoroval
• Igor Kočan, který uprchl ze Spojených států poté, co se o ni začala zajímat FBI
• Arťom Lifšic, sankcionovaný ruský hacker

Tyto vztahy odrážejí šířku jejího záběru: diplomacie, propaganda, osvěta „občanské společnosti“ a zpravodajská práce se plynule prolínají.

Globální stopa: Afrika, Asie, Blízký východ a další 

Seznam kontaktů zahrnoval více než dvacet zemí, zahraniční akademiky, vedoucí mládeže, mediální dopisovatele, rozvojové konzultanty, výzkumníky BRICS a účastníky programů sponzorovaných ruskou vládou.

Mezi nimi:

• Afričtí mediální přispěvatelé napojení na Sputnik Africa
• Akademik přidružený k klubu Valdaj
• Výzkumník politiky BRICS
• Delegáti rusko-afrických mládežnických fór
• Turecko-pákistánský koordinátor pro styk s veřejností
• Mládežničtí diplomaté OSN
• Podnikatelé napojení na iniciativy SPIEF a Ruský dům v Davosu

Jako „zvláštně zajímavé“ byly označeny kontakty, které představovaly potenciální cíle náboru nebo vlivu vzhledem k jejich veřejným rolím nebo slibné budoucnosti.

Vzorec byl všude stejný: Rusko investovalo značné prostředky do budování přátelských osobních vztahů s mladými profesionály, často ještě předtím, než dosáhli vedoucích pozic. Cílem bylo včas formovat jejich ideologické sklony, vytvořit dlouhodobé přístupové body v zahraničních institucích a normalizovat ruské geopolitické narativy v globálním měřítku.

Diasporní fronta a zpravodajské krytí

Další vrstva sítě fungovala prostřednictvím ruských diasporních institucí. Zarubinová vyšetřovatelům sdělila, že Ruská pravoslavná patriarchátní církev v New Yorku fungovala jako fronta pro zpravodajské operace. Navštívila ji se známou agentkou Elenou Bransonovou hned po prvním FBI výslechu Bransonové.

Dokumenty také popisují, jak FSB Zarubinovou a její práci v zahraničí zneužívala – žena si platila cestovní výlohy sama, pohybovala se tudíž napříč kontinenty aniž by její náklady zatěžovaly stát – taktika, která Moskvě umožnila rozšířit svůj dosah daleko za hranice formálních diplomatických kanálů.

Systém postavený na vytrvalosti

Z dokumentů vyplývá globální architektura vlivu – systém, který kombinuje otevřenou diplomacii s tajnými operacemi. Případ Zarubinové ilustruje, jak se ruská rozvědka etabluje v mládežnických, kulturních a akademických sítích a akce, jako je SPIEF, setkání Friends for Leadership a fóra Rusko-Afrika využívá k veřejným, ale i tajným účelům. 

Vyšetřovatelé zjistili, že agenti léta kultivují zahraniční jednotlivce, než je aktivují, zatímco diasporní instituce tiše poskytují logistickou a informační podporu. Celý ekosystém kombinuje vlivové operace s cíleným sběrem zpravodajských informací.

Nomma Zarubinová o sobě

Svou situaci popisuje Zarubinová tvrdě: „V jistém smyslu si myslím, že mě nechali na holičkách. Zdá se, že nikdo neví, co si se mnou má počít.” Obvinění z formální spolupráce s FSB setrvale odmítá. Po zveřejnění článku v New Voice of Ukraine kontaktovala redakci, aby text doplnila o prohlášení, že spolupracuje s FBI na svém případu už od roku 2021. „Přestože jsem agentům sdělila veškeré informace, rozhodli se mě na konci roku 2024 obvinit,“ uvedla.