Ukončuji smlouvu s Vaším státem

Dopis obyčejné ruské ženy Putinovi

Zdroj: FB Olgy Kirienko

od občanky Ruské federace Olgy Valentinovny Kirienko
občanu Ruské federace V. V. Putinovi

Otevřený dopis

Občane Putine,

jsem řadový občan Ruské federace, který Vás již řadu let podporuje ze svých daní, a obracím se na Vás jako na svého nadřízeného.

Podle mého názoru je smyslem funkce, kterou zastáváte tak nedůstojně dlouhou dobu, zajistit bezpečnost a kvalitu života lidem jako jsem já – mladým lidem se vzděláním, s profesí, která jim umožňuje cítit se integrální součástí globální komunity s touhou rozvíjet a budovat spolehlivou budoucnost pro své děti.

Osobně jsem Vás nikdy nevolila, protože úroveň vašich manažerských kompetencí mi vždy připadala pochybná, a Vaše předchozí pracovní zkušenost pro tak strategickou roli, jakou je funkce prezidenta země, zjevně nedostatečná. Úzkoprsot a rigidita myšlení by Vám nikdy nedovolila stát se skutečně úspěšným vůdcem budoucnosti. A hlavně – nepůsobíte dojmem slušného člověka.

Od roku 2012 jste si v naší zemi uzurpoval moc oním kouskem s takzvanou rošádou. Byla jsem aktivním účastníkem téměř všech tehdejších protestů a viděla jsem, jak mnozí z nás vyšli do ulic v nesouhlasu a nepřipraveni spolknout váš urážlivý podvod. Ale většina obyvatel tehdy mlčela. Museli tedy zmlknout i takoví, jako já; navíc bylo každým rokem nebezpečnější mluvit. Záměrně jste začal podněcovat ve společnosti nenávist. Archaická nenávist se Vám stala náhradou za chybějící moderní kompetence.

V roce 2014, když jste obsadil Krym a napadl východní Ukrajinu, spoutal jste celé obyvatelstvo Ruska nenávistí a krví. Přes noc se pro mě velká část mých krajanů proměnila v okupanty radující se z přepadení souseda.

V roce 2018 jsem navždy odvezla svou dceru z Ruska, protože ve své vlasti jsem nenašla jedinou školu, kde by ji odmítli učit, že přepadat sousedy je dobré a dokonce počestné. To neodpovídalo mým morálním standardům. Navíc mi bylo zcela jasné, že Váš stát je státem selhávajícím. Není schopen plnit elementární funkce nutné k vytvoření důstojných životních podmínek na úrovni světového standardu. Svou nemohoucnost přitom maskuje agresivitou.

Mé osobní hodnoty – lidská práva, svoboda slova, respekt k jakýmkoli menšinám, kosmopolitismus – ze mě ve čtvrté dekádě mého života najednou udělaly v Rusku psance. Nesmířila jsem se s okupací Krymu ruskými jednotkami a zločinnou radostí svých spoluobčanů z téhož. A jediné, co jsem já, obyčejná žena, mohla udělat, bylo vzít svou rodinu do jiné země. Je pro mě důležité, aby moje děti nevyrůstaly ve společnosti, kde jsou útoky na sousedy normou. A je pro mě důležité, abych o tom mohla otevřeně mluvit.

Po ruské perfidní invazi na Ukrajinu 24. února 2022 se mi občanství Ruské federace stalo nejen nepohodlné, změnilo se v ostudné stigma. Stigma vrahů, násilníků, lupičů – a těch, kteří o tom mlčí.

Moje matka je Ruska. Její rodina žila v Pereslavl-Zalesském minimálně od 17. století (co může být ruštějšího?!). V její rodině byli rolníci, sládkové, obchodníci, hospodští, řemeslníci, novináři a učitelé. Nyní je nás mnoho – potomků tohoto ruského rodu, všichni s vyšším vzděláním, úspěšní ve svých profesích, a všichni jsme odešli z Ruska i se svými dětmi.

Můj otec je Ukrajinec. Jeho rodiče neuměli rusky, dokud nebyli zcela dospělí. Většina rodiny mého dědečka zemřela na Stalinův rozkaz v roce 1933 hlady – za přílišnou nezávislost. Dnes je rodná vesnice mého dědečka obsazena ruskými vojsky.

Na rozdíl od Vás znám historii dobře, a to nejen z učebnic, ale i z dění ve vlastní rodině. O to hroznější je pro mě sledovat pokusy Vaše a Vašich spolupachatelů ospravedlnit svá sobecká zvěrstva údajným historickým právem. V minulosti, přítomnosti ani budoucnosti nenajdete výmluvu. Pocit nasřazenosti může být způsoben jedině tím, že se o Vás Vaši vlastní rodiče, jak se zdá, nestarali – a nevštěpovali Vám ani čest, ani morálku.

Především jsem matka a měla bych myslet na budoucnost svých dětí. Chci, aby žily ve světě, kde se jim nebude říkat, koho a jak mají milovat, s kým mají spát, čemu mají věřit, a hlavně ve světě, kde po nich krvežízniví dědkové nebudou vyžadovat zabíjení a umírání.

Na rozdíl od Vás jsem zodpovědná ke své kultuře, kterou moji rodiče tak velkoryse předávali mně a jejich jim. A nejsem připravena nechat Vás Vašima krví zbrocenýma rukama poskvrnit naše hodnoty. Ruská kultura – to je můj dědeček, který přijel do Berlína jako neozbrojený válečný zpravodaj a nikdy v životě by neřekl „můžeme to zopakovat“. Ruská kultura – to je moje matka, učitelka, která pro Vás ve volbách nefalšovala hlasy. Ruská kultura jsem já. Vy jste ten ruský nedostatek kultury, kterému jsme nezvládli včas nasadit náhubek. Váš režim je nehodný občanů, jako jsem já a moje rodina. Ano, nevíte, jak s lidmi, jako jsme my, interagovat. Bojíte se nás, protože my se nebojíme Vás.

Hlavním účelem tohoto otevřeného dopisu je Vám oznámit, že se zříkám občanství Ruské federace.

Ruský systém funguje tak, že standardním postupem není možné zříci se občanství bez návštěvy území Ruska. Moji bezpečnost na území Ruska nyní nemůže nikdo zaručit. Proto se na Vás obracím přímo. Když tak snadno přepisujete Ústavu, nebude jistě problému udělat těch pár potřebných změn v postupu zříkání se občanství. Ústava, kterou jste zničil, mi přestala vyhovovat. Ukončuji smlouvu s Vaším státem.

Postavení osoby bez státní příslušnosti pro mě v tuto chvíli bude méně traumatizující než postavení občana Ruské federace.

Veškeré daně, které budou v Ruské federaci nabíhat jako dluh k mému jménu, ​​převedu na podporu ukrajinské armády. Budu čekat na vítězství Ukrajiny a celého civilizovaného světa nad vaší divokou hordou.

Kirienko Olga Valentinovna
Pas Ruské federace 4502 007 206
Vydáno oddělením vnitřních věcí okresu Mitino, Moskva
05/08/2002
+79859979863
Kirka_ru@yahoo.com