Verbuňk Svobody Ruska

Ukrajinská armádní náborová střediska rozjedou kampaň zaměřenou na Rusy na Ukrajině a jejich vstup do legie Svoboda Ruska

Ukrajinský televizní kanál FREEДОМ – UATV si do živého vysílání pozval bojovníka legie Svoboda Ruska s přezdívkou Arnie (podle Arnolda Schwarzeneggera). Ten potvrdil nejen existenci Legie jako takové, o níž je dosud mnoho pochybností, ale i vznik jejího druhého praporu a další plánovanou expanzi. K té má dojít prostřednictvím mobilizační kampaně v ukrajinských náborových centrech. Každý občan Ruska, který se nachází na území Ukrajiny, má plné právo přijít, projít přijímacím procesem a stát se bojovníkem Legie.

Arnie mezi jiným také potvrdil, že mnozí bojovníci Legie přišli na Ukrajinu jako vojáci Ruské federace a poměrně brzy pochopili, že Rusko porušuje všechny myslitelné zákony, a rozhodli se přejít na “stranu světla”, jak to Arnie nazval. Na stranu, která bojuje za pravdu, za lepší zemi, v níž budou žít, a za své rodiny.

Na otázku, zda není těžké žít s tím, že změnil stranu, odpovídá Arnie prostě a pevně, že takhle se nebude stydět podívat do očí svým dětem a vnukům.

Bojovník vypráví, jak se on sám k Legii připojil. Jako mnozí přišel jako voják okupační armády. Zpočátku se ani nedozvěděl, že překročili ukrajinskou hranici, nikdo je o tom neinformoval. Poměrně rychle si byl jist, že nechce bojovat za imperiální zájmy ruského diktátora. Přešel do týlu a pracoval v kuchyni. Jejich tábor často ostřelovalo ukrajinské dělostřelectvo; po jednom takovém útoku zůstal celý tábor posypán letáčky o Legii s návodem, jak do ní vstoupit.

O Legii Arnie už věděl, od svých spolubojovníků, ale také od svých nadřízených, kteří vojáky důrazně upozorňovali, ať se proboha neopovažují o Legii vůbec přemýšlet, že jsou to extrémisté a podobně. Lísteček si schoval a nikomu nic neřekl. Při dalším ostřelování, když se všichni schovali, odplížil se směrem k ukrajinským pozicím, odložil pušku a podle návodu na letáčku se vzdal s přáním přidat se k Legii. Samozřejmě se bál, věděl, že dělá nejvážnější rozhodnutí svého života. Když se dostal k ukrajinským vojákům, nejdřív ze všeho se omluvil za to, že je na cizím území v pozici okupanta. Nesmírně se styděl. Ukázal jim letáček – a teď je tady.

Pokud je mu známo, většina jeho původních spolubojovníků podepsala odmítnutí služby a jsou doma, kde je dali na tabuli ostudy ruské armády.

Arnie ještě srovnává své zkušenosti z obou armád. Hlavní rozdíl vidí v chování nadřízených k podřízeným, konstatuje, že ukrajinská armáda vnímá hodnotu jednotlivce. Další rozdíl vidí v přípravě k akci, které věnuje ukrajinská armáda velkou pozornost a pracuje modernějšími metodami. Ruská armáda podle něj používá průzkum bojem, který s sebou nese nepředvídané situace a velké riziko. Ukrajina naopak terén prozkoumá tak, že když do něj poté vstupuje jednotka, každý voják ví, co dělá a proč. Celkově hodnotí Arnie ukrajinskou armádu jako modernější.

Po vítězství Ukrajiny chtějí bojovníci Legie dál usilovat o svobodné a demokratické Rusko.