Vladimir Kara-Murza o smrti Navalného. Z kolonie.

Foto: Jevgenij Feldman

“A jen ten pomstychtivý, zbabělý, chamtivý stařík se stále drží smrtelným sevřením a ničí každého, v němž vidí hrozbu své moci. Musí být zastaven. A to dokáže jen ruská společnost sama.”

Z rádia v mé cele od rána zpívá Vysockij. “Všichni se vrátí – kromě těch, kteří jsou nejvíce potřeba.”

V tiskových zprávách je několik prázdných, směšných novin: něco o hodnocení nejlepších sanatorií v Rusku a nový návrh zákona o bankovních úvěrech. Jen jednou, v pátek večer, jsem mimochodem zaslechl: “Jak bylo hlášeno z nápravné kolonie, ztratil vědomí po návratu z procházky.”

Když to píšu, stále nevím žádné podrobnosti o tom, co se stalo v Labytnagi. Jedno ale vím jistě: Vladimir Putin osobně nese odpovědnost za smrt Alexeje Navalného. Protože Alexej byl jeho osobní vězeň. A pouze na jeho osobní rozkaz mohli traviči z 2. služby FSB jednat; vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci, kteří zpracovávali jeho trestní případy a rozsudky; vysocí vězeňští úředníci, kteří vytvořili podmínky pro jeho mučení.

Ten muž s sebou nese smrt po celých 25 let své moci – od toho podzimu, kdy byli v noci vyhozeni do povětří pokojní lidé spící ve svých bytech. Pak to bylo Čečensko, Nord-Ost, Beslan, Gruzie, Sýrie, Ukrajina.

Anna Politkovská, zavražděná jako dárek k narozeninám ve vchodu svého domu; Boris Němcov, střelený do zad poblíž Kremlu; Alexej Navalnyj – “ztratil vědomí po procházce” ve vězení.

Umírají ti nejlepší – ti nejstatečnější, nejupřímnější, nejpečlivější. “Všichni se vrátí – kromě těch, kteří jsou nejvíce potřeba.” A jen ten pomstychtivý, zbabělý, chamtivý stařík se stále drží smrtelným sevřením a ničí každého, v němž vidí hrozbu své moci.

Musí být zastaven. A to dokáže jen ruská společnost sama.

Překlad bez dodatků a úprav. Text nevyjadřuje postoj redakce. Zdroj: FB Vladimira Kara-Murzy


About Anna Valentová 225 Článků
Narozena 1968. Pražák v jizerskohorském exilu. Vlastně pořád překládám. Jako tlumočník mezi zúčastněnými stranami a rozplétač zapleteného kdysi v terapii... Taky když se dá přeložit něco krásného nebo důležitého - aby o tom vědělo víc lidí. No - a teď je válka. A najednou je to všechno třeba. Snad to aspoň kouskem přispěje...