Historik, někdejší sovětský disident a současný politický vězeň Aleksandr Skobov píše z vězení o nutnosti zneškodnit Rusko.

z vězeňských dopisů, konec srpna 2026

Jak má vypadat programový dokument, na jehož základě navrhuji založit stranu?

Především v něm musí být Putinův režim jednoznačně vyhodnocen jako nová forma nacismu, zaměřená na zničení všeho, čeho civilizace dosáhla v oblasti právních a morálních omezení svévole a násilí, a jím (tímto režimem) rozpoutaná agresivní, dobyvačná válka proti Ukrajině (musí být vyhodnocena) jako součást globální, existenční války za hodnoty, způsob života a uspořádání světa. Na jejím výsledku závisí, zda bude možné „spravit“ mezinárodní systém, který uznává vládu práva, nebo zda se definitivně vrátí „doba dravců bez zábran“, doba neomezené vlády nejsilnějších, a svět se ponoří do chaosu války všech proti všem.

Věnoval jsem prokazování nacistické podstaty Putinova režimu řadu svých prací. Od rozsáhlého článku „Fašismus, nacismus a putinismus“ až po kondenzované „Pojmenovat, abychom zvítězili“.

Pojmenovat zlo jeho pravým jménem je první a nezbytný krok k vítězství nad ním.

Zlo však nebývá moc rádo nazýváno pravým jménem. Vzpomeň si, čím začínal Konfucius: „nápravou jmen“ a navrácením původních významů slovům.

Současná Evropa se zrodila z boje proti fašismu. Je to její duchovně-mravní, politicko-ideologický a právní základ. Na něm byla budována architektura „otevřené společnosti“, vznikaly bariéry proti násilí, krutosti a útlaku. A to všechno je přítomno v sebeuvědomění Evropanů. Říká se, že historické vzpomínky ztratily ostrost, protože dlouho nebyly aktuální. Ale takové věci dřímají v hlubinách sebeuvědomění právě proto, aby je bylo v okamžiku nebezpečí možné probudit. 

Teď nastal právě takový okamžik.

Je velmi důležité, abychom si uvědomili, že bojujeme proti témuž zlu, jehož porážkou moderní Evropa začínala.

Dlouho jsme jej považovali za navždy poražené, ono se však vrátilo.

Politická specifika Putinova režimu a některé osobnostní charakteristiky jeho vůdců vylučují dohodu, kompromis a mírové soužití s nimi. Mnohým ve společnosti i mezi evropskými elitami se velmi nechce věřit tomu, že jsme se znovu střetli se zlem, s nímž není možné se domluvit. Se zlem, s nímž bude nutné bojovat až do konce, snášet strádání a prolévat krev. 

Právě toto zlo se zdráhají nazývat pravým jménem a tím se vůči němu vnitřně odzbrojují. Usiluji o to, aby nazvat Putinův režim fašistickým a Putina novým Hitlerem bylo běžným jevem v expertní komunitě i mezi evropskými politickými špičkami. Aby pevněji zakořenilo vědomí, že je nepřípustné ukončit válku další dohodou, která agresora zachrání. Je třeba ho dorazit.

Je nutné, aby ruští agresoři  utrpěli na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku.

Z těchto důvodů je Putinovo Rusko nejnebezpečnějším zlem pro současnou civilizaci. Zastavit jeho agresi a zlikvidovat Putinovu tyranii je společným zadáním pro celé civilizované lidstvo. Prvořadým úkolem (naší) strany je přesvědčit veřejné mínění západních zemí o tom, že je nutné, aby ruští agresoři  utrpěli na Ukrajině rozhodující vojenskou porážku. Ta zlomí páteř válečné mašinérii nacistického Ruska a vytvoří podmínky pro svržení diktátora. Strana přivítá jakoukoli skupinu osob, která na sebe vezme odvahu a iniciativu odstranit Putina a jeho přisluhovače z veřejné scény.

Strana vystupuje a bude vystupovat za následující:

— všechna mezinárodně uznaná území obsazená ruskými agresory musí být osvobozena;
— musí přestat existovat jakýkoli nárok na právo diktovat Ukrajině její vnitřní a zahraniční politiku (včetně politiky spojenectví);
— Ukrajině musí být vyplaceny reparace za způsobené škody; jejich výši stanoví autoritativní mezinárodní instituce;
— Putin a jeho klika musí být postaveni před mezinárodní tribunál za zločiny proti míru – přípravu, rozpoutání a vedení agresivní války (osobně bych chtěl vidět tribunál typu norimberského, s právem vynášet rozsudky smrti – Putin a jeho nejbližší přisluhovači musí být popraveni);
— demokratizaci, demilitarizaci (včetně denuklearizace) a deimperializaci Ruska.

Poslední bod předpokládá jeho radikální „devertikalizaci“: přerozdělení moci od výkonných orgánů k zastupitelským (princip parlamentní republiky) na všech úrovních – a také od „centra“ směrem k regionům. Rusko musí být znovuustaveno jako dobrovolná konfederace suverénních subjektů, které si zachovávají právo na jednostrannou secesi (svobodné vystoupení z konfederace). Musí být rovněž stanoven mechanismus nuceného vyloučení z ní.

Záměrně jsem podrobně nerozepisoval samozřejmá opatření k demontáži totalitního systému: zrušení represivní legislativy a represivního aparátu, očistu politické a polopolitické elity („deputinizaci“) atd.

Nejde tu o program přeměny Ruska, nýbrž o jeho “zneškodnění“.

Výsledkem musí být „dorozpad“ impéria. V mírné podobě jeho „konfederalizace“, pokud bude proces řízený. Může však ztratit řiditelnost jak na samotném začátku, tak později. 

V každém případě bude několik desítek „lidových republik“ v postruském prostoru vhodnějších než zachování impéria, byť i v okleštěné podobě. Přes všechny zjevné náklady takové varianty. Tím spíše je žádoucí určitá vnější kontrola procesu. „Vnější správa“. Správně píšeš, že nikdo nestojí o intervenci do Rusku. Situace si ji ale může vyžádat. V tomhle nějak Putinovi věřím. Věřím, že si ji vykoleduje.

Aleksandr Skobov, člen Rady Fóra svobodného Ruska, člen Protiválečného výboru Ruska

Скобов Александр Валерьевич, 1957 г.р.
399783, Липецкая область, г. Елец, ул. Пролетарская д. 1Б, Т-2 Елецкая крытка