Kreml využívá Interpol, aby se zbavil politických odpůrců. Příkladem jsou Čečenci bojující na straně Ukrajiny.
Seznam teroristů
Protirežimní Rusové v exilu i ve vlasti každý pátek s napětím sledují, kdo další se stal “zahraničním agentem” a kdo přibyl na Putinův seznam teroristů a extrémistů. S pobavením, někdy i zadostiučiněním, že zaškodili režimu tak citelně, že je bere vážně… Rizika možného pádu z okna jsou si vědomi od začátku a pouhá přítomnost na seznamu toho krom potenciální výše trestu při dopadení mnoho nemění.
Tohle páteční bingo má ale i svůj děsivý rozměr. Své o něm vědí především Čečenci bojující na straně Ukrajiny. Pokud se na seznamu mezinárodně hledaných teroristů objeví mezi údajnými členy ISIS další vousatý muslim s divokýma očima, téměř nikde ve světě se policie nebude rozpakovat tak nebezpečného teroristu zadržet a vydat do Ruska. A protože obavy jsou na místě a o čečenském boji za nezávislost se ve světě mnoho nehovořilo ani nehovoří, nad takovým člověkem se prostě zavře voda.
Na ruských seznamech teroristů se proto ocitají čečenští bojovníci za nezávislost, kteří v Rusku nic neodpálili ani neradikalizovali teroristické buňky Islámského státu – mnozí navíc žijí už mnoho let v zahraničí. Rusko si je prostřednictvím Interpolu může vymoci a doma je jako exemplárně potrestané zločince použít k upevnění moci.
Ahmed Zakajev
Příkladem je Ahmed Zakajev, důvěrník několika čečenských prezidentů, někdejší ministr zahraničí Čečenské republiky Ičkerie a účastník vyjednávání s ruským vedením o ukončení rusko-čečenské války, proti němuž je ze strany Ruska stále ve hře několik obvinění z terorismu a zůstává v mezinárodním pátrání. Britský soud ho Rusům v roce 2003 odmítl vydat a obvinění prohlásil za vyfabulovaná a politicky motivovaná.
Muslim Madijev
Před nedávnem byl z mezinárodního seznamu hledaných vyřazen jiný Čečenec, Muslim Madijev – velitel dobrovolnické jednotky “Ičkerie”, která jako součást praporu Džochara Dudajeva bojuje na straně Ukrajiny. Byl to mimo jiné i výsledek soustředěného úsilí ičkerijské organizace Čečenská sjednocená síla, působící ve Francii i po celém světě. Její členové také za osvobození Madijeva demonstrovali před budovou interpolu v Lyonu.
Důvodem jeho trestního stíhání v Rusku byl jeho rozhovor pro kanál Severokavkazské fronty 2. září 2022. Čečenské bezpečnostní síly poté dokonce unesly několik jeho příbuzných v Čečně. Čtyřiašedesátiletý Madijev se zúčastnil obou válek proti federálním silám v Čečensku a na straně Ukrajiny bojuje od roku 2016. Je zastáncem rozpadu Ruska a nezávislosti Čečenska.
Oficiální potvrzení o tom, že Interpol Muslima Madijeva vyškrtl ze seznamu mezinárodně hledaných osob, zveřejnila tisková mluvčí Čečenské sjednocené síly Fatima Sulejmanovová.
Gruzínští dobrovolníci z Kavkazské legie
Na podobně dobrý konec zatím teprve čeká případ Gruzínců Michaila Baturina a Lado Gamsachurdii z Kavkazské legie bojující na straně Ukrajiny. Jejich dobrovolnická účast v bojích v Kurské oblasti jim vynesla nejen zranění, ale i dvacetileté tresty v Rusku přišité v nepřítomnosti, zápis na seznam teroristů a mezinárodní pátrání. Za současného vedení Gruzie se tím pro ně stává smrtelným rizikem i návrat nebo dovolená ve vlasti, proruská vládní strana Gruzínský sen se jistě nebude rozpakovat je do Ruska vydat.
Nad kým se zavírá voda
Všichni jmenovaní jsou jistě vojáci a součást odboje. Učinili ve svém životě vědomé rozhodnutí, jímž se jim veškerá tato rizika stala denním chlebem. Jejich právní status je nejistý a závisí vlastně čistě na tom, kdo se v daném konfliktu stane vítězem. Přesto – nebo snad právě proto – se domnívám, že bychom měli pečlivě zvažovat, nad kým se právě zavírá voda. A pokud nemůžeme udělat nic víc, můžeme aspoň vědět, že existují.
