Korespondence Nadstranické ligy pro obnovu svobodného Ruska a prezidenta Wilsona

V roce 1918 část ruské emigrace v USA vytvořila Nadstranickou ligu za obnovu svobodného Ruska, společnou platformu všech ruských politických stran kromě monarchistů a bolševiků. Liga požádala amerického prezidenta Woodrowa Wilsona o uznání vlády Sibiřské Republiky sídlící v Omsku jako základ pro budoucí demokratické Rusko. Přinášíme překlad tří dokumentů z archivu americké vlády: dopisu Ligy prezidentu Wilsonovi, prezidentovy žádosti o radu ministra zahraničních věcí Roberta Lansinga, a Lansingovu odpověď.

Memorandum Nadstranické ligy za obnovu svobodného Ruska:

Nadstranická liga za obnovu svobodného Ruska vznikla v New Yorku na začátku roku 1918, kdy se ukázalo, že bolševické skupiny v Rusku byly nástrojem německé vlády a vedou zemi k sociální a politické anarchii a národnímu rozkladu. Liga se skládá z různých politických skupin v Americe, ze sociálních demokratů, socialistů-revolucionářů, lidových socialistů a liberálů, což znamená všechny politické odstíny Ruska s výjimkou monarchistů a bolševiků. Programem Ligy je zřízení demokratické republiky v Rusku a svolání ústavodárného shromáždění na základě všeobecného, ​​rovného, ​​přímého a tajného volebního práva. Liga byla aktivní při formování ruského a amerického veřejného mínění v této zemi prostřednictvím různých publikací, masových setkání, přednášek a konferencí ve všech největších městech Ameriky.

Nadstranická liga považuje za svou výsadu a povinnost předložit americké vládě svá přání a touhu týkající se vztahu Ameriky a spojenců k Rusku, a Liga je plně přesvědčena, že tím vyjadřuje vůli všech politických stran v Rusku, které jsou vedoucími silami ve velkém díle nastolení svobodného demokratického Ruska.

Pro obnovu a osvobození Ruska je velmi důležité, aby americká vláda uznala koaliční Omskou vládu, která je ustálenou vládou části Ruska a prvním úspěšným a pevným krokem k ustavení řádné svobodné vlády v celém Rusku.

Je naprosto zásadní, aby Rusko získalo plné zastoupení na mírové konferenci jako svobodná a nezávislá země. Amerika a všichni spojenci nemohou nikdy zapomenout ani ignorovat skutečnost, že ruský lid a ruská armáda se během prvních let války nezměrně obětovali krví a bohatstvím za svobodu světa a bezpečnost civilizace.

Repatriace ruských zajatců z Ústředních mocností do Ruska musí být provedena pod dohledem orgánu zastupujícího ruskou demokracii.

Je nejvážnější vůlí Nadstranické ligy a nepochybně všech Rusů a Rusoameričanů, aby klauzule o příměří, podle níž by německá armáda měla dočasně zůstat na ruské půdě jako strážci pořádku v Rusku, byla prohlášena za neplatnou a anulována. Rusko a ruský lid nemohou bez protestu přijmout ponížení, že se německá armáda stane policejními silami Ruska a ochránci obyvatelstva proti vnitřním bojům a excesům.

Výbor Nadstranické ligy za obnovu svobodného Ruska

Dr. Sergej Ingermann, předseda

Alex. Černov, sekretář

Dr. Nahum Syrkin

Maurice Kass

Michael Swariks

H. Sluckij

S. Staak

Toto memorandum prezident Wilson přiložil k otázce ministrovi zahraničních věcí:

Prezident Wilson ministrovi zahraničí

Washington, 20. listopadu 1918

Můj milý Lansingu,

přiložené jsem si samozřejmě přečetl se skutečným zájmem, ale je možné, s ohledem na současnost alespoň dočasný rozpad Ruska na nejméně pět částí, Finsko, Baltské provincie, Evropské Rusko, Sibiř a Ukrajinu, mít Rusko zastoupené u mírového stolu, nebo připustit jeho část uznáním a přijetím delegátů omské vlády?

Srdečně a věrně Váš

Woodrow Wilson

Odpověď ministra zahraničí Roberta Lansinga prezidentovi:

Ministr zahraničí prezidentu Wilsonovi

Washington, 26. listopadu 1918.

Vážený pane prezidente,

obdržel jsem vaši nótu ze dne 20. listopadu, ve které se ptáte, zda je možné mít Rusko zastoupené u mírového stolu nebo připustit jeho část uznáním a přijetím delegátů omské vlády.

Celá otázka je jistě obtížná, ale asi ne více, než bychom museli řešit v jiných případech. Pro začátek, neměli bychom uvažovat o tom, že jsme se ujali vedení, pokud jde o Rusko? Odolali jsme mimořádnému tlaku, abychom schválili čistě vojenskou intervenci; neustále jsme odmítali uznat samostatná hnutí nebo vlády. Řekli jsme, že chceme Rusku sloužit, ne ho využívat, a vyjádřili jsme neustálou touhu pomáhat, kdekoli, kde to můžeme udělat. Podle mého názoru jsme definovali podmínky, a neměli bychom riskovat jejich zastření při pozdější diskusi o složitých problémech míru.

Přiznám se, že jsem byl zmaten mnoha komplikacemi. Je však evidentní, že pokud se přidružené vlády samy zavazují urovnat ruské záležitosti a soudit zájmy ruského lidu od Baltu po Vladivostok a od perských hranic po Finsko, je odpovědnost těžká. Věřím, že musíme vymyslet způsob, jak překlenout potíže, a jsem si jistý, že když se o to pokusíme předem, ušetříme si později mnoho zmatků.

Nejprve bych navrhoval, abychom informovali Francouze, Brity, Italy a Japonce, že vynaložíme veškeré úsilí, abychom zajistili ochranu ruských zájmů, a že navrhujeme naléhat na to, aby byly ruské otázky považovány za součást celku a nikoli za samostatné problémy vyplývající z toho, co se může z větší části ukázat jako dočasný rozpad. Na počátku války žádná armáda nevynikala duchem tak, jako ta ruská; žádná armáda ve stejném rozsahu nenahradila nedostatek dělostřelectva oddaností prostých mužů. Rusko jako velký národ sehrálo roli v odvrácení brzkého vítězství Německa a do té míry si jeho lid vysloužil právo na pomoc a radu ve svých současných pokusech získat kontrolu nad svými vlastními záležitostmi.

Druhým bodem, který bych navrhl, by bylo prohlášení, že jako signatáři mírové smlouvy budou přijati pouze delegáti z Ústavodárného shromáždění nebo z nějaké společné vlády Ruska založené na demokratických principech; že mezitím budou dosavadní zástupci existujících vlád v Rusku pozváni, aby vystoupili před konferencí a byli vyslechnuti ve všech otázkách týkajících se jejich záležitostí a tam, kde by se mohly týkat ruských zájmů. Zvláštní sekce konference by byla pověřena výhradně ruskými záležitostmi, s povinností zjistit přání lidí z různých částí Ruska. Celé zasedání konference tak bude moci hovořit o ruských záležitostech nejen se znalostí, ale také po soucitné snaze vybudovat základ autority.

Domnívám se, že by se mělo trvat na třetím bodě, totiž že při rozlišování mezi představiteli vlád a všemi ostatními se vůbec nestavíme proti socialistickým hnutím nebo vládám jako takovým, ale pouze tam, kde jsou jednoznačně nedemokratické a nereprezentují většinovou vůli.

Konečně se mi zdá životně důležité, abychom nejen nabídli, ale prováděli okamžitou hospodářskou pomoc všude tam, kde můžeme přijít do styku s prvky, které si přejí zachovat demokratické principy. Jinými slovy, i když se musíme tvrdě postavit proti anarchii a třídní tyranii a teroru bolševismu, musíme zároveň seknout až do kořene bolesti a zbavit se bídy a vyčerpání, které tvoří tak úrodnou půdu pro její rychlý růst.

Odvážil jsem se Vám napsat tak obšírně jen proto, že se ukázalo nemožné popsat problém stručněji. Budu vděčný, když budu vědět, jaký je váš úsudek.

Věrně Váš,

[Kopie dokumentu není podepsána]

Za odkaz na dokumenty děkujeme Zachovi! Zach je Američan podporující odboj proti Putinovi.

Z angličtiny přeložil Pavel Veselský

Překlad bez dodatků a úprav. Text nevyjadřuje postoj redakce.