Na ruských partyzánských kanálech probírají první rozhodnutí Tomia Okamury v nové funkci. Čerpají přitom z ruského internetového média s názvem В кризис.ру, jež se definuje jako „ekonomický server zaměřený na krizi ruské ekonomiky“ a zdůrazňuje, že „nepřináší témata politická“. Přečtěte si článek pozorně. Zní vám to jako oficiální ruské médium? Taky přináší spoustu materiálu o partyzánském hnutí. V Rusku dosud pracují nezávislá média, jen to fakt nemají snadné.
OKAMURA ZAČAL VLAJKOU
Tomio Okamura, nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny a lídr pravicově populistické strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), zahájil své působení demonstrativním gestem: nařídil odstranit ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu. Osobně držel štafle, zatímco pracovník žluto-modrou vlajku sundával. Rozhodnutí padlo jeho první den ve funkci – byl zvolen den předtím tajným hlasováním.
„Česká republika je na prvním místě,“ tak Okamura svůj krok vysvětlil. Syn japonského otce a české matky narozený v Tokiu této své formulce možná skutečně věří, kdyby však byl jen o něco prozíravějším obchodníkem, stálo by mu za to se zamyslet nad tím, co by se stalo s jeho zemí – a jeho podnikáním – kdyby Ukrajina byla poražena. Pro všeobecný rozhled by se pak mohl alespoň zajímat o nedávnou historii České republiky. Optat se někoho na Mnichovskou dohodu – jak se jí dnes říká – z roku 1938. Ano, tehdy neexistovalo NATO, OSN ani EU. Ale ty v dnešní době nejsou nijak třeskutě efektivní. Skutečnou pomoc Ukrajině poskytují konkrétní země. A Česká republika – až donedávna – byla mezi nimi.
Reakce byla okamžitá. Poslanci za Občanskou demokratickou stranu (ODS) vyvěsili ukrajinskou vlajku z okna své kanceláře ve stejné budově. Připojili se k nim poslanci ze stran Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová připomněla: „Ukrajinská vlajka na budově Poslanecké sněmovny byla symbolem humanismu a solidarity s národem, který čelí krutosti a nespravedlivé válce.“
Až přijde čas, Ukrajinci na to nezapomenou. Ani na Okamurovy činy.
RUSOVÉ, KTEŘÍ NEMLČÍ | PATRON
Společně zviditelňujeme ruský odboj.
Protlačme ruský odboj do veřejné debaty. Udělejme dlouhý nos na ruský režim i na vlastní předsudky. Když o nich budeme mluvit a psát – a když nás bude hodně – bude to mít propaganda těžší. A to už je něco. Každý kousek se počítá.
