O své cestě, která začala 24. února 2022 vypráví bojovník Oddílu Svobodných Kozáků Ruského dobrovolnického sboru.
Před třemi lety, 24. února 2022, v půl šesté ráno, mě můj dědeček vzbudil se slovy „no, synku, válka začala“. Nejdřív jsem ničemu nerozuměl, než jsem vytáhl telefon a začal číst zprávy. První myšlenka, stejně jako první rozhodnutí v souvislosti s tím, co se stalo, bylo, že je čas napsat Volfovi a společně přemýšlet, co bychom v této situaci měli dělat. Druhá myšlenka byla, že je čas využít konexí a koupit použitý kalašnikov od novočerkaských dealerů (pro případ, že bychom se rozhodli partyzánit). Třetí myšlenka – kam utéct, pokud se něco stane.
Když jsme se s kamarádem sešli a také na radu zkušenějších přátel jsme se rozhodli, že se nenecháme zabít (dva šílenci proti Leviatanovi – co by mohlo být komičtějšího?), a tak jsme se hned v únoru rozhodli vyrazit na Ukrajinu. Jaká by mohla být lepší šance v praxi dokázat, že naše ideály a názory, naše víra, mají alespoň nějakou váhu, že se naše žhavá, mladá srdce nezatvrdila, ani nápad! Začátek velké cesty!
A pak hledání přechodu přes rusko-ukrajinskou hranici, abychom se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám, přes zajetí, neúspěšný pokus o překročení hranice, setkání s FSB, zatčení Volfa a jeho šest měsíců ve vyšetřovací vazbě, moje celoroční emigrace do Srbska, vstup do řad Ruského dobrovolnického sboru, kde naše partička horkokrevných, s podporou vedení RDS, založila Oddíl Svobodných Kozáků – ten den jsem sám sobě řekl: „Volfe, splnil jsem náš cíl!“
Za tak krátkou dobu se toho stalo tolik, že to všechno nejde popsat stručně. Válka ukázala, kdo je kdo – v mnoha lidech jsem se zklamal a mnohé jsem začal obdivovat. Válka mě udělala silnějším, zkušenějším. Ale zároveň mi vzala blízké přátele a kamarády stejného smýšlení…
Válka dala impuls k něčemu většímu, než jsme měli my!
A, samozřejmě, válka bude pokračovat, i pokud dojde k „dohodičce“. Válka o myšlenku, o nadvládu, o naplnění našich představ, o uskutečnění našich cílů.
Vydali jsme se cestou války, tu nelze opustit, aniž dosáhnete cíle. Pokud neumřete. Ať už nás, živé, osud uvrhne kamkoliv, Rubikon je dávno pryč a nepřítel stále žije.
S. V. Kučinskij
Sláva Kozáctvu! Sláva vítězství!

OSM STATEČNÝCH – jak to funguje?
Já, Anna Valentová, píšu všechny články (kromě Běloruského okénka Martina Charváta a Historického okénka Pavla Veselského), překládám, ověřuji informace a shromažďuji data. V roce 2022 jsem spustila tento web. Ada Šatochinová dodala tvář novému webu, je autorkou všech infografik, vizualizuje a aktualizuje data na úvodní stránce a vymýšlíme spolu další možné způsoby, jak data srozumitelně prezentovat. To všechno pro bono.
Měsíční náklady na provoz stránky činí zhruba 2500 Kč (pokud nepočítáme odpracovaný čas). Někdy je to o hodně více, někdy o něco méně. Zahrnují šablonu stránky, widget translator na webu, program na titulkování videí, předplatná, která potřebujeme pro ověřování nebo prezentaci našeho obsahu (Cyber Boroshno, Canva, X a nárazově i další) a i když to vypadá legračně, tak třeba i podstatnou část mých nákladů na připojení…
Příspěvky našich příznivců mnohdy nepokryjí ani tyto náklady, proto jsem se rozhodla vás všechny oslovit tímto způsobem.
Nemáme žádný státní ani nestátní grant, žádný vstupní kapitál, nestojí za námi žádný jednotlivec ani organizace. Jsme jen my čtyři – Anna, Ada, Martin a Pavel. Podporují nás pouze ti, kteří náš projekt považují za smysluplný. Chceme, aby to tak zůstalo. Přidáte-li se, zvládneme toho víc. Děkujeme.
Anna