Právě si prohlížíte Zástupci ruských demokratických sil dnes poprvé zasedali v PACE

Zástupci ruských demokratických sil dnes poprvé zasedali v PACE

Spoluzakladatelka kapely Pussy Riot, šachový velmistr i traumatolog, který jako dobrovolník léčí ukrajinské vojáky: zástupci ruských demokratických sil dnes ve Štrasburku poprvé zasedali v Parlamentním shormáždění Rady Evropy (PACE). Platforma pro dialog s ruskými demokratickými silami je patnáctičlenná a její delegáti jsou voleni na jeden rok.

Její vznik provázejí mnohé spory – především ohledně procesu výběru kandidátů, který je nečitelný a tudíž nahrává všemožným spekulacím. Ani pozice zástupců Ruskem zotročených regionů a republik – ačkoli tvoří třetinu celé platformy – není zřejmá a neodráží se ani v názvu.

Přesto je vznik tohoto uskupení prvním krokem ve snaze Západu o komunikaci s tou částí Ruska, která je schopna se otevřeně přihlásit k demokratickým hodnotám. Rusko nepřestává útočit na Ukrajinu, umírají civilisté, pokračují i útoky na Evropu.

Odpovědností ruských demokratických sil je usilovná práce na zlepšení tohoto stavu. Naší odpovědností je být k jejich práci pozorní.

 

Jekatěrina Kuzněcovová
Vasilij Matenov
Lana Pylajevová
Ruslan Kutajev
Pavel Suljandziga
Ljubov Sobol
Garri Kasparov
Vladimir Kara-Murza
Dmitrij Gudkov
Natalia Arno
Andrej Volna
Mark Fejgin
Michail Chodorkovskij
Naděžda Tokolkonnikovová
Oleg Orlov

Dotčené osoby mají roční mandát a musí splňovat tyto podmínky:

  1. jsou ruskými politickými představiteli, zástupci občanské společnosti, obhájci lidských práv, nezávislými novináři, akademickými pracovníky a/nebo jinými členy ruského odporu proti totalitnímu a neoimperialistickému režimu v Ruské federaci;
  2. sdílejí hodnoty Rady Evropy a zavazují se tyto hodnoty aktivně prosazovat;
  3. bezvýhradně uznávají a respektují svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích, včetně Autonomní republiky Krym, města Sevastopol a Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti;
  4. prokazatelně a veřejně vystupovaly proti totalitnímu a neoimperialistickému režimu v Ruské federaci a usilují o změnu režimu s cílem nastolit v Ruské federaci demokratický politický systém založený na dodržování mezinárodního práva a zásad mírových a dobrých sousedských vztahů;
  5. uznávají a respektují svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Gruzie, Moldavské republiky a dalších států;
  6. neprosazovaly nedemokratické politiky v Ruské federaci ani neoimperialistické politiky vůči Gruzii, Moldavské republice, Ukrajině či jiným svrchovaným státům, případně se takových dřívějších postojů veřejně, věrohodně a jednoznačně zřekly; zároveň neospravedlňovaly mezinárodní zločiny spáchané ruskými aktéry ani k porušování mezinárodního práva nevybízely;
  7. jednoznačně odsuzují všechny mezinárodní zločiny spáchané ruskými aktéry a podporují mezinárodní mechanismy odpovědnosti a spravedlnosti;
  8. před svým zapojením do Platformy podepsaly Berlínskou deklaraci ruských demokratických sil (viz. níže) a nadále dodržují zásady v ní obsažené;
  9. předloží čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů a souhlasí s jeho ověřením sekretariátem Shromáždění;
  10. po roce 2014 nezastávaly žádnou funkci ve státních orgánech Ruské federace, nebo – pokud takovou funkci zastávaly – se veřejně a přesvědčivě zřekly činnosti těchto orgánů a aktivně přispěly k jejich vyvození odpovědnosti;
  11. po roce 2014 nezastávaly žádnou funkci v ruských okupačních správách na dočasně okupovaných územích Ukrajiny;
  12. nikdy nešířily ani veřejně nepodporovaly narativy popírající zločin agrese Ruské federace proti Ukrajině ani jiné mezinárodní zločiny tam spáchané;
  13. bezvýhradně uznávají a respektují svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Běloruské republiky a podporují aspiraci běloruského národa na demokratickou budoucnost a evropskou orientaci;
  14. neobdržely finanční ani materiální podporu od státu nebo státem kontrolovaných subjektů Ruské federace či Běloruské republiky ani od s nimi spojených osob či nadací a zavazují se každoročně předkládat prohlášení o zdrojích financování;
  15. veřejně podporují zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině, jakož i mezinárodní mechanismus náhrady škod, včetně Rejstříku škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině a mezinárodní komise pro projednávání nároků Ukrajiny.

Delegátům bude zakázáno používat ruské státní symboly; bude jim povoleno používat bílo-modro-bílou vlajku, která se stala symbolem odporu proti ruskému režimu.

 

Deklarace ruských demokratických sil:

(známá také jako Berlínská deklarace) byla přijata 30. dubna 2023 v Berlíně jako pokus o sjednocení roztříštěné ruské protiputinovské opozice v exilu. 

Iniciátorem dokumentu byl Michail Chodorkovskij a další opoziční představitelé (např. Garri Kasparov či Dmitrij Gudkov) sdružení v Ruském protiválečném výboru

Signatáři se v dokumentu zavázali k pěti základním principům:

  • Válka proti Ukrajině je zločinná: Ruská vojska musí být stažena ze všech okupovaných území, mezinárodně uznané hranice Ruska z roku 1991 musí být obnoveny a váleční zločinci potrestáni.
  • Putinův režim je nelegitimní a zločinný: Režim musí být zlikvidován.
  • Odmítnutí imperialismu: Provádění imperiální politiky uvnitř Ruska i v zahraničí je nepřípustné.
  • Osvobození politických vězňů: Všichni političtí vězni a váleční zajatci musí být propuštěni, deportované osoby (včetně ukrajinských dětí) se musí vrátit domů.
  • Solidarita s odpůrci režimu: Signatáři vyjádřili podporu všem Rusům, kteří navzdory represím projevují protiválečné postoje. 

 

KDO BYL ZVOLEN?

Jekatěrina Kuzněcovová

aktivistka | umělkyně

Umělkyně, ředitelka Ingrijského domu v estonské Narvě, aktivistka za práva regionů a republik zotročených Ruskem, členka hnutí Svobodná Ingrie.

Vasilij Matenov

aktivista

Aktivista národa Tuva, zakladatel organizace Asiaté Ruska.

Lana Pylajevová

aktivistka

Ředitelka serveru Komi Daily, aktivistka národa Komi. Server bojuje za zachování kultury a jazyka národa Komi, v Rusku je na seznamu teroristických organizací.

Ruslan Kutajev

politolog | politik

Politolog, veřejný činitel, někdejší vicepremiér Čečenské republiky Ičkeria; aktivista, prezident Výboru národů Kavkazu.

Pavel Suljandziga

lidskoprávní aktivista

Obránce práv původních národů, bývalý člen Stálého fóra OSN o domorodých otázkách, který již mnoho let brání občanská práva zranitelných komunit. Aktivista za práva národ Udege.

Ljubov Sobol

aktivistka | právnička

Ruská politička a aktivistka. Spolupracovala s opozičníkem Alexejem Navalným a byla právničkou jím založeného Fondu boje s korupcí. V srpnu 2021 navzdory soudnímu zákazu opustila Rusko.

Garri Kasparov

politik

Ruský šachový velmistr, dlouhodobý oponent a kritik Vladimira Putina, spoluzaložil Fórum svobodného Ruska, protiválečnou iniciativu zaměřenou na pomoc Ukrajině a protiputinovským Rusům. Podporuje vítězství Ukrajiny jako jediné možné řešení ruské agrese, podporuje ruské dobrovolníky bojující na straně Ukrajiny.

Vladimir Kara-Murza

politik | historik

Historik, opoziční politik, politický vězeň. Někdejší spolupracovník zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Ruský režim se ho pokusil otrávit. Když vypukla válka na Ukrajině, vrátil se z exilu do Ruska, kde byl uvězněn za vlastizradu. Laureát Pulitzerovy ceny za texty z vězení publikované v The Washington Post. Viceprezident Free Russia Foundation. Má ruské a britské občanství.

Dmitrij Gudkov

někdejší poslanec | politik

Ruský politik a opoziční lídr, někdejší poslanec.

Natalia Arno

lidskoprávní aktivistka

Prezidentka Free Russia Foundation, lidskoprávní aktivistka.

Andrej Volna

lékař | dobrovolník na Ukrajině

Známý ruský traumatolog a ortoped, který na podzim roku 2022 odešel s rodinou z Ruska do Estonska a pravidelně dojíždí do Kyjeva, kde jako dobrovolník operuje ukrajinské vojáky. Podporuje ruské dobrovolníky v řadách ukrajinské armády. Je aktivní ve Fóru svobodného Ruska, přispívá do The Insider a Current Time.

Mark Fejgin

někdejší poslanec | právník

Ruský lidskoprávní aktivista, právník a politik, obhajoval členky kapely Pussy Riot i ukrajinskou pilotku Naďu Savčenko, zajatou separatisty na Donbau v roce 2014. Někdejší poslanec a zastupitel. Na platformu byl delegován Fórem svobodného Ruska.

Michail Chodorkovskij

politik | podnikatel

Podnikatel a politický aktivista, spoluzakladatel Ruského protiválečného výboru a dalších platforem ruských opozičních sil.

Naděžda Tolokonnikovová

aktivistka | umělkyně

Spoluzakladatelka kapely Pussy Riot, zakladatelka projektu MediaZona, který se zaměřuje na vymahatelnost práva a soudní a trestní systém v Rusku, aktivistka a někdejší politická vězenkyně, na platformě se chce věnovat podpoře Ukrajiny a ochraně práv ruských politických uprchlíků a politických vězňů.

Oleg Orlov

lidskoprávní aktivista | biolog

Ruský biolog, aktivista v oblasti lidských práv, poluzakladatel a předseda výboru střediska pro lidská práva Memorial. V roce 2009 mu byla společně s dalšími představiteli hnutí Memorial udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení. V únoru 2024 byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za opakovanou „diskreditaci armády“, 1. srpna 2024 se dostal na svobodu v rámci výměny vězňů.

RUSOVÉ, KTEŘÍ NEMLČÍ | PATRON

Společně zviditelňujeme ruský odboj.

Protlačme ruský odboj do veřejné debaty. Udělejme dlouhý nos na ruský režim i na vlastní předsudky. Když o nich budeme mluvit a psát – a když nás bude hodně – bude to mít propaganda těžší. A to už je něco. Každý kousek se počítá.

Anna Valentová

Narozena 1968. Pražák v jizerskohorském exilu. Vlastně pořád překládám. Jako tlumočník mezi zúčastněnými stranami a rozplétač zapleteného kdysi v terapii... Taky když se dá přeložit něco krásného nebo důležitého - aby o tom vědělo víc lidí. No - a teď je válka. A najednou je to všechno třeba. Snad to aspoň kouskem přispěje...