Osobní zpověď bojovníka Sibiřského praporu.
Dobrý den, můj volací znak je Johnny!
Přišel jsem na Ukrajinu a vstoupil jsem do Mezinárodní legie ukrajinských ozbrojených sil, abych bojoval jako součást Sibiřského praporu. Jsem z evropské části Ruska.
Moje opoziční názory se začaly formovat už na střední škole. Už tehdy jsem se divil, jak je v největší a na zdroje nejbohatší zemi možné, že má tak obrovské procento obyvatel tak nízkou životní úroveň.
Hlavní příčinou je gigantická míra korupce na všech úrovních státní správy.
Poměrně rychle se k chudobě přidaly další problémy, jako represe, politické vraždy, mučení, svévole bezpečnostních a donucovacích orgánů a soudního systému. Země postupně sklouzla z autokracie do diktatury.
Sám za sebe jsem si uvědomil, že potřebujeme revoluci. Když v roce 2014 zvítězil lidový protest na Ukrajině a Janukovyč uprchl, říkal jsem si, že podobný scénář je možný i v Rusku, pokud se lidé zkonsolidují, pocítí svou sílu. Po anexi Krymu a útoku na Ukrajinu v roce 2014 se reakce Západu ukázala jako příliš slabá na to, aby ovlivnila monstrum, které opět pocítilo svou beztrestnost a ochutnalo krev.
Pro mě existovala jediná odpověď – zločinnou moc musíme zničit sami, aniž bychom se spoléhali na pomoc zvenčí. Začal jsem se účastnit protestů, ale z žádného z nich nakonec nic nebylo. Nejblíže k revoluci byl okamžik po návratu Alexeje Navalného, ale i tenkrát protesty selhaly.
24. února 2022 jsem se probudil, podíval jsem se na zprávy a byl jsem v šoku! Do té doby jsem si byl jistý, že Putin blafuje, že nebude útočit tak otevřeně. Ale monstrózní realita se ukázala být jiná. Nastal čas, abych v praxi dokázal, jakou hodnotu mé názory mají a jak jsem připraven bojovat za své přesvědčení.
Opustil jsem Rusko a rok jsem se různými způsoby snažil vstoupit do Ozbrojených sil Ukrajiny. Všecho bez úspěchu. Během této doby jsem si vytvořil společenský okruh v nové zemi, objevila se skvělá práce – skvělé místo pro pohodlný život na mořském pobřeží v teplém podnebí.
Ale když jsem narazil na informace o Občanské Radě a možnosti dostat se do Sibiřského praporu, nerozmýšlel jsem se ani chvilku. Mezi pohodlím a válkou za spravedlnost jsem si vybral to druhé!
Už patnáct let sleduji politické a policejní bezpráví v Rusku a teď se dívám na okupaci ukrajinských území a vraždění nevinných lidí. Sedět stranou pro mě v této době znamená zpronevěřit se svým ideálům. Vládnoucí režim Ruské federace se dlouhá léta choval, jako by byl beztrestný – mučili a zabíjeli a byli si jistí, že se jim za to nic nestane.
Nyní však existují občané Ruské federace, kteří se chopili zbraně a jsou připraveni hledat pravdu. Pomstít zavražděné Ukrajince, kteří zemřeli ve svých domovech po raketových útocích, i ruské politické vězně sedící dnes ve věznicích – ty, kteří dříve bojovali proti režimu za naše práva.
Na začátku války bylo mnoho těch, kteří si přáli smrt Putina a jeho okolí, postupně ale začali zapomínat, že tam někde venku probíhá válka. Za “fejky o ruské armádě” lze dostat až patnáct let. Zvykli jsme si, že nemůžeme nahlas vyjádřit svůj politický postoj, zvykli jsme si, že na silnicích dominuje čínský automobilový průmysl a úroveň lidských práv v Rusku se blíží Turkmenistánu a co nevidět dohoní Severní Koreu.
Můžete to jít podepsat Nadeždinovi (prezidentský kandidát, pozn. red.) a pak chodit protestovat s transparentem a čekat na antony, až získá 1,5 % hlasů ve “volbách”. Nebo můžete hlasovat s ráží 7,62. Pokojný protest je nejhloupější forma podřízenosti v dnešním Rusku.
JÁ UŽ JSEM ZVOLIL!!!
Překlad bez dodatků a úprav. Text nevyjadřuje postoj redakce. Zdroj: telegra.ph
Sibiřský prapor můžete teď podpořit prostřednictvím naší stránky:
