Prohlášení Ahmeda Zakajeva pro novináře
Dne 13. března 2026 zveřejnil server The Insider vyšetřování novinářů Christa Grozeva a Romana Dobrochotova „Tajná jednotka tajných služeb spojená s politickými vraždami v zahraničí“.
V tomto vyšetřování byla odhalena síť agentů ruských tajných služeb, kteří připravovali politické atentáty v zahraničí. Ve vyšetřování se uvádí, že „finanční podmínky byly jasně stanoveny. Během schůzky v Moskvě v říjnu 2024, která se konala v restauraci několik minut od budovy FSB na Lubjance, předal Alimov (zadavatel) zálohu ve výši 60 tisíc dolarů a nabídl Durovičovi odměnu přibližně 1,5 milionu dolarů za každý úspěšně ‚deportovaný‘ cíl. Pokud operace uspěje, může být za třetí osobu – hledanou podle Alimovových slov ‚živou nebo mrtvou‘ – vypsána odměna přesahující 10 milionů dolarů“.
Dne 7. dubna 2026 rozhodl soud v Grozném v okupované Čečenské republice Ičkerie o uznání Čečenské republiky Ičkerie za „teroristickou organizaci“, načež byly ihned 9. dubna na šesti státních televizních kanálech RF odvysílány propagandistické filmy namířené proti stoupencům Ičkerie.
V těchto filmech mimo jiné ukazují mou zvláštní představitelku pro zvláštní pověření Innu Kuročkinovou.
Ve filmu zaznívají absurdní obvinění ze spojení vlády Čečenské republiky Ičkerie s britskou rozvědkou MI6 a jsou vyslovovány přímé hrozby všem stoupencům Ičkerie.
Dne 24. srpna 2026 byl v Kyjevě proti mně podniknut další pokus o atentát.
Atentát překazily ukrajinské tajné služby, o čemž se objevily zprávy v mezinárodním tisku, mimo jiné na Rádiu Svoboda, kde se hovoří také o pokusu o atentát na Achmeda Achmadova a o zabití Ičkerijce Zumsa, který bojoval v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny. V téže publikaci Rádia Svoboda odborníci z ukrajinských tajných služeb varují před přípravou nových atentátů na území Evropské unie.
Moje zvláštní představitelka Inna Kuročkinová, novinářka mediálního projektu I NEWS a členka Koordinační rady Fóra svobodných národů post-Ruska, byla zařazena na seznam teroristů a extremistů na webu Rosfinmonitoringu.
(Rosfinmonitoring: КУРОЧКИНА ИННА ЮРЬЕВНА*, nar. 30. 5. 1972, Tbilisi, Gruzínská SSR)
Inna Kuročkinová byla Ministerstvem spravedlnosti RF označena za zahraniční agentku.
Dne 3. října 2026 kolegové Inny Kuročkinové oznámili, že se jim podařilo získat informaci, podle níž v roce 2025 Basmannyj soud města Moskvy zahájil proti Inně Kuročkinové trestní řízení současně podle tří paragrafů souvisejících s obviněním z „teroristické činnosti“, spojené s její novinářskou činností, účastí v Koordinační radě Fóra svobodných národů PostRuska a účastí na práci vlády Čečenské republiky Ičkerie. Podle všech těchto paragrafů jí hrozí trest odnětí svobody až na doživotí.
Dne 11. června 2025 Moskevský městský soud, aniž by o tom Innu Kuročkinovou informoval, uspořádal odvolací jednání s advokátem „ustanoveným soudem“ a vydal usnesení, kterým potvrdil rozhodnutí Basmanného soudu a vyhlášení mezinárodního pátrání po Inně Kuročkinové. (Č. 10-11974/2025. ODVOLACÍ USNESENÍ, město Moskva, 11. června 2025. Soubor v příloze.)
Od roku 2022 se na ruských televizních kanálech začaly objevovat pořady s výhrůžkami na adresu Inny Kuročkinové, mimo jiné ze strany propagandisty Nikity Michalkova v pořadu Besogon, ze strany Ramzana Kadyrova, který vyhrožoval všem účastníkům fóra v Praze ve dnech 22.–23. července 2022, ze strany poslance Státní dumy Andreje Lugového, vraha Alexandra Litviněnka.
Na základě těchto skutečností a s vědomím ohrožení vlastního života požádala Inna Kuročkinová o mezinárodní ochranu v České republice, jejíž rezidentkou je od roku 2010.
Tyto skutečnosti týkající se ohrožení života Inny Kuročkinové musejí být neprodleně zveřejněny, neboť je známo, že soudní pronásledování v RF a propagandistická kampaň na kremelských televizních kanálech znamenají přípravu atentátu na život Inny Kuročkinové.
Je nutné připomenout, že v roce 2006 přijala moc v RF zákon, který ruským tajným službám umožňuje likvidovat „nepřátele Kremlu v zahraničí“.
S úctou,
Ahmed Zakajev
Předseda vlády Čečenské republiky Ičkerie
- října 2026
Původní ruské znění prohlášení na Chechenpress (zveřejněno 16. října 2026)