Je načase, aby Západ přestal kopírovat Putinovu propagandu a ignorovat ruskou opozici. Ukrajina tuhle nutnost chápe. Naši politici a média jsou na tahu
Poslouchám debatu o tom, zda lékem na ruskou agresi je totální obchodní izolace Ruska a potažmo Běloruska, zásah NATO nebo jednací stůl. A jak se tak v posledních týdnech zabývám sbíráním informací o ruské legii bojující na straně Ukrajiny, o tom, kde a jak si vybírají pro svůj boj spojence a o tom, kdo o nich ví a kdo o nich neví, narážím stále častěji na jednu “díru na trhu” – na něco, na co zapomínáme.
(Deník N právě otevřel prostor ruským novinářům, abych nekřivdila, ale tohle by chtělo širší kampaň.)
V Rusku i mimo Rusko žije hromada Rusů, kteří jsou proti Putinovu režimu. Jsem přesvědčena, že tohle je to Rusko, se kterým je třeba zasednout k jednacímu stolu, dát zaznít jeho hlasu a podpořit jeho tažení proti současné z kloubů vymknuté státní moci. Tak, jako jsme oficiálně podpořili Světlanu Tichanovskou, která vzdoruje parnímu válci Lukašenkovy krutovlády a odvážně a nahlas hecuje Bělorusy ve vlasti k partyzánským akcím a sabotážím vlastní armády nachystané ku pomoci Rusům, měli bychom popřát sluchu a dát prostor v médiích Rusům v exilu i ve vlasti, kteří prokazatelně sabotují “speciální operaci” a vyjadřují se konzistentně, ale dosud marně, proti putinismu.
Jsou to politici, novináři, umělci, neziskovky, dobrovolníci, kteří pomáhají Ukrajincům zavlečeným do Ruska, bojovníci na straně Ukrajiny, ale i lidé v Rusku, kteří chodí protestovat na ulici každý týden nebo dokonce každý den přes drastickou hrozbu patnácti let v kolonii…
Nic z toho není zanedbatelné a o ničem z toho tady u nás mnoho nevíme. U nás doma bylo třeba, aby se opozice spojila a zvýšila tak své šance proti vlastnictví médií, hromadě peněz a propletenci moci. V Rusku bude třeba semknout se ještě pevněji, tam vrchní velitel vojsk vládne vším a neomezeně.
A nejen to. Zatím se putinismu výtečně daří přesvědčit svět, že jediné existující Rusko reprezentuje prezident a jeho suita. Není divu. Na zachování této iluze plynou miliardy rublů a pracují na tom miliony lidí. A svět to jaksi volky nevolky přejímá. Ze schématu čas od času vybočíme víceméně excesy typu léčba Navalného v Německu nebo Nobelova cena pro Muratova, když se ale dobře podíváme na novinové titulky, vidíme, že je vždy znovu potřeba tyto bojovníky za svobodné Rusko představit, protože je svět nezná. Body pro Putina.
Pojďme je poznat. Pojďme s nimi mluvit, ocenit (a pochopitelně i zkritizovat) jejich práci, pojďme uznat jejich existenci a potenciál. Pojďme poznat ty, kteří chtějí a možná by i mohli rozhodovat o osudech Ruska, kdyby byly jejich hlasy lépe slyšet. V tom totiž dosud slepě a hluše jedeme s ruskou propagandistickou mašinou.
V následujících textech se vám pokusím představit ty, kteří významně vybočili z řady a přesto o tom v našich médiích zaznívají maximálně stručné zmínky.
Na obrázku je zcela průlomové setkání dvou mužů, kteří budou hlavními hrdiny prvního článku na toto téma. Dovolím si malý kvíz: kdo z vás je pozná, prosím, napište do komentářů. Popisek k obrázku přidám, až vyvěsím na webu první článek.
Těšte se. A fanděte statečným Rusům! Hodně si to zaslouží.
Chyba. To nemá šanci. Nikdo relevantní, kdo by mohl vytvořit exilovou vládu se nedožije dlouhého života. Vzpomeňte na polonium, novičok, a bůh ví, že to je jenom špička ledovce vražd kdekoliv na světě. Teď buď Rus potvrdí platnost dosavadních smluv a závazků, zejména závazků, že nikdy nepoužije atomové zbraně jako první, a smlouvy o odzbroneni Ukrajiny. Pokud nebude vůle dodržovat již platné nadnárodní dohody, nemá smysl uvažovat o jednání, které by vedlo k tvorbě nových smluv.
Myslím, že to kopíruje scénář ustupování Rusku až do vývrtky. Nekomunikovat s opozicí proto, že je režim může nechat zavraždit, to je totéž, jako nepomáhat Ukrajině, protože červené tlačítko. Všechny dohody jsou porušeny. Uplácat to tak, aby se zdálo, že ne, těžko čemukoli zabrání. Si myslim. Navíc nepíšu o exilové vládě. Mnozí zůstávají v Rusku. Přesto se formuje mnohé hnutí odporu a mnohé sabotáže už probíhají. Jde o to, aby se to spojilo.